Herečka Eva Josefíková

Herečka Eva Josefíková | foto:  David Neff, MAFRA

Eva Josefíková chtěla zmizet. I kvůli rozchodu s Jiřím Mádlem

  • 51
Vypadá jako Barunka z Babičky, ale v divadlech i filmech hraje mnohem ostřejší typy. V telefonu neřekne pětadvacetiletá Eva Josefíková nespisovné slovo, ale při rozhovoru nemá problém mluvit o všem - kromě nedávno skončeného vztahu s Jiřím Mádlem. Nejvíc o divadle.

Říkala jste, že moc nestíháte, protože jste odevzdávala diplomku.
Zvládla jsem to tak, abych měla dostatečnou kapacitu na generálkový týden představení Misantrop ve Švandově divadle, kam nastupuji.

O čem je ta diplomka?
O tom, jak si herec nachází cestu k postavě a jak s ní nakládá na jevišti.

Hlavní ženská postava Celimena je pěkná mrcha. Vy působíte jako naprostá vzorňačka.
Celimena je koketa, která si hraje s chlapama. Dělá různé zárohy a podrazy a je pletichářská. Našla jsem si na ní ale i to, že hrozně touží po společnosti. Potřebuje být bavena a bavit ostatní. A to máme úplně stejné, akorát já nerozesílám milostná psaníčka po kamarádech (smích). Ale taky se sejdu s jedním kamarádem a řešíme, jak nás štve nějaký jiný. I když ho máme rádi. Potřebujeme si postěžovat, ale určitě to není v takové míře jako v tom představení. A nepřijímám žádné dárky jako Celimena. To totiž úplně nesnáším!

Vy nedostáváte od ctitelů pozornosti?
Ne. Nikdo nic neposílá.

Týdeník TÉMA

Vychází v pátek

Titulka magazínu Téma

Co si Eva Josefíková zamilovala? A proč o sobě tvrdí, že je cholerik? Více se dočtete v pátek 24. července v týdeníku Téma.

A co nepříjemná tvář divadla? Co třeba intriky?
Tohle vůbec nevnímám, díkybohu. Věci si neberu osobně a umím všechno vytěsnit. Když je někdo nepřející debil, tak jím asi zůstane. To není můj problém. Nemusím se s ním vídat. Divadelní prostředí mám strašně ráda. Je pravda, když přijedu do Brna za nejlepšími kamarády ze střední školy, musím se klidnit. Tady vám vyprávím a hážu rukama a měním hlasy a nevím co. Tam si říkám: „Evo, už moc hraješ, takže se uklidni.“ S psycholožkou a marketingovým odborníkem je divné se bavit exaltovaně jako s herci.

Vytěsňujete takhle i bulvár?
Snažím se. Ale pamatuju si úplně první článek, který o mně napsali. Byla tiskovka k filmu Signál, vyšla jsem ze záchodu a odchytla mě nějaká paní. Ani se nepředstavila a ptala se, jestli se svlékám. Já, že ne. A že bych ani nechtěla. „A nikdy byste to neudělala?“ dotírala. „Ne, leda kdyby to bylo v tom filmu nutné,“ já na to. No a vyšel článek, že Josefíková se pro roli klidně svlékne. Tenhle první článek o mně si přečetly všechny tetičky a celý Vlčnov. Z toho jsem byla dlouho špatná. Teď už musí být něco hodně přes čáru, aby mě to naštvalo.

Třeba propírání vašeho rozchodu s hercem Jiřím Mádlem?
Třeba. Ale už dlouho předtím jsem měla té mediální pozornosti dost. Chtěla jsem zmizet a vrátit čas, aby nikdo žádnou Josefíkovou neznal.