Pomiňme skutečnost, že účast Austrálie v Eurovizi je snad ještě obskurnější než fakt, že se do stejné soutěže pravidelně zapojuje i Izrael. Klání jednoduše pořádá Evropská vysílací unie, a mezi jejími aktivními i přidruženými členy jsou také Spojené státy, Kanada, Brazílie, Čína a většina států severní Afriky.
A oč vlastně šlo v případě Austrálie? Soutěžní píseň Sound of Silence obsahuje mimo jiné i text „trying to feel your love through face time“, tedy zhruba „snažím se cítit tvou lásku tváří v tvář“. Eurovize má ovšem ve svých pravidlech uvedeno, že skladby nesmí propagovat „politické důvody, společnosti, značky, produkty ani služby“.
Například v roce 2005 museli třeba ukrajinští tvůrci přepsat text k písni, jež v soutěži vystupovala pod názvem Together We Are Many! a která se o rok dříve stala hymnou tamní oranžové revoluce. A to kvůli pasážím jako „Juščenko – ano! Juščenko – ano! To je náš prezident – ano, ano!“
A právě na tuhle klauzuli se mohla napasovat i služba FaceTime, kterou svým uživatelům poskytuje firma Apple. Pořadatelé – naštěstí pro Austrálii – však usoudili, že díky zápisu „face time“, který podle moderního Websterova slovníku znamená „čas strávený s někým“, je tato píseň přípustná.
Milovník televizně-soutěžního bizáru tedy nebude začátkem května o tuto píseň ochuzen. Že už v titulu její autoři vykradli hit Simona a Garfunkela, zjevně nevadí. Asi že už je to dávno.
