Finálový přenos se vůbec poprvé bude vysílat také ve Spojených státech, které jsou pouze přidruženým členem pořádající Evropské vysílací unie a samotného klání se dosud neúčastnily a nepřidají se ani letos. Jinak se toho za šedesát let trvání soutěže příliš nezměnilo. Eurovize je stále přehlídkou spíše bizarních postaviček než oslnivé hudební kvality.
Jména, jež upadla v zapomnění
Ostatně, koho z vítězů alespoň nedávných ročníků si pamatujeme? Dozajista vousatou rakouskou zpěvačku Conchitu Wurst a možná díky hororovým kostýmům ještě finskou kapelu Lordi. A to ještě lze pochybovat o tom, že si kdokoliv vybaví nápěv jejich soutěžních písní. Marija Šerifovićová, Dima Bilan či Alexander Rybak? Jména vítězů z prvních tří ročníků, jichž se účastnilo také Česko, upadla v zapomnění zcela.
Eurovize kroutí jednašedesátý ročník a zjevně se stále vyplatí ji pořádat, ačkoliv ani to není pravidlem. Regule žádají, aby se každého ročníku ujala země, jejíž „borec“ zvítězil v tom předchozím. Celkem pětkrát se to nepovedlo – zpravidla z prostého důvodu, že zamýšlená pořadatelská země neměla na tenhle cirkus peníze.
Tak například ročník 1974, v němž zvítězila švédská kapela ABBA, jeden z mála skutečně výrazných účastníků, se původně měl konat v Lucembursku. Švédové si tedy pro své vítězství došli v britském Brightonu pod taktovkou pořádající televize BBC.
Rovněž kvůli vysokým nákladům odstoupila z pořádání Eurovize vítězná Francie v roce 1963. Ročník nakonec dopadl opět na bedra Britů, ač Spojené království o rok dříve skončilo až čtvrté – druhé Monako a třetí Lucembursko si na hostování soutěže také netroufly.
Odepsat si šaty z daní
Sedmkrát zvítězilo Irsko. Kde je konec jejich Johnnymu Loganovi, jenž vyhrál v osmdesátých letech hned dvakrát? Na své šesté první místo loni dosáhlo Švédsko. Ale opět – jaká je písnička Heroes, s níž uspěl Mans Zelmerlöw? Nikdo neví. Drobný úspěch zaznamenal Udo Jürgens v roce 1966, větší Céline Dion v roce 1988, ačkoliv ta už svou kariéru měla nastartovanou předtím.
Eurovize vůbec dovedla hrdinně nedržet prst na tepu doby. S Karlem Gottem soutěžícím za Rakousko se v roce 1968 utkal Cliff Richard. Těžil z domácího prostředí londýnské Royal Albert Hall i opakovaného úspěchu u britského publika, přesto skončil druhý.
Takže nakonec největší díru do Eurovize udělala ABBA a její Waterloo, jež se do televizní maškarády vlastně nehodilo. A aby bizarností nebylo dost, Björn Ulvaeus po letech přiznal, že ty své kostýmy oblékali kvůli švédským zákonům – když prokázali, že pódiové šaty nenosí jako běžné oblečení, mohli si je odepsat z daní.
Letos nás bude reprezentovat zpěvačka Gunčíková: