Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Erotický odkaz Jaroslava Vrchlického, to není jen Rytíř Smil

  13:54aktualizováno  13:54
Literární klasikové mnohým čtenářům až příliš "šustí papírem". Čítankový odkaz těchto "velebných kmetů" bývá považován za cosi automaticky ctihodného a upjatého. Kniha Radima Kopáče a Josefa Schwarze Vrchlický erotický značně zlidšťuje jednoho z největších klasiků české literatury.

Jaroslav Vrchlický | foto: archiv

Radim Kopáč, Josef Schwarz: Vrchlický erotický

Kniha, vydaná nakladatelstvím Paseka, je první soubornou komentovanou edicí všech erotických veršovaných textů, které tradice připisuje básníkovi, dramatikovi a překladateli Jaroslavu Vrchlickému (1853–1912). Je zřejmé, že nikdo asi už na sto procent nepotvrdí, že tyto texty skutečně napsal Vrchlický. Alespoň v některých případech se ale jeho autorství obecně považuje za fakt a některé z textů se jako takové dostaly i do českého národního povědomí.

Ilustrace Káji Saudka k básni Rytíř Smil

Bezesporu nejrozšířenějším dílem tohoto druhu je rozsáhlá básnická skladba Rytíř Smil. Rovněž ji lze považovat za vůbec nejznámější eroticko-skatologický (pornografie týkající se výkalů – pozn. red.)text starší české literatury. Pravděpodobně poprvé vyšel roku 1925, mezi lety 1939 až 1989 z pochopitelných důvodů koloval pouze v opisech, později i audionahrávkách. V 90. letech vyšel několikrát, šest vydání doprovodily komiksové ilustrace Káji Saudka.

Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický

Za literárně nejhodnotnější z této oblasti literatury připisované Jaroslavu Vrchlickému považují autoři knihy téměř neznámou rozsáhlou báseň Chanson sans honneur (neboli Bezectná píseň). Doplňkový význam pak mají Svatební košile, Hovno (Těžítko) a Chudák včela.

Chanson sans honneur (ukázka)

Ó, dutý skvoste kouzelného čaru
dnes v extázi svou slávu nech mne pět.
Ó, poupě, tající vděk příštích darů
u panenských a nedotknutých děv.
Ó, květe puklý, žena plná žáru,
v nějž dá nám přeochotně přivonět.
Tvým kouzlem jatý v opojení němém,
ač cudně ukrýváš se v houští temném,

tvých temnot somnambul jdu k tvému sadu
kde příštích zdrojů tlumen kypí šum,
ó, nech mne pohroužit se ve tvou vnadu
a sordinou svých blan mi flétnu ztlum,
ať stará píseň v monotónním spádu
sen volá na víčka mých únav dnům,
ať harfa tvoje i můj cimbál tklivý
se něžně spájí v duet zádumčivý.

Ilustrace Káji Saudka k básni Rytíř Smil

Publikace přináší kriticky připravené texty všech těchto děl, které jsou doplněny studií, komentářem, bibliografií a ediční poznámkou. Úvodní studie Milana Šedivého, znalce Vrchlického díla, předkládá na základě textologické a versologické analýzy básníkovy tvorby hypotézy týkající se Vrchlického autorství.

Následují texty jednotlivých děl, přičemž u skladby Rytíř Smil jsou odlišeny různé vrstvy textu, který během desetiletí postupně narůstal o další a další sloky. Závěrečná studie editorů zasazuje erotická díla připisovaná Vrchlickému do širšího kulturně-literárního kontextu.

Ilustrace Káji Saudka k básni Rytíř Smil

Kniha Vrchlický erotický není prvním výletem Kopáče a Schwarze do oblasti teorie české erotické literatury. Kromě několika časopiseckých studií a literárních antologii vydali vloni u nakladatelství Artes Liberales knihu Zůstaňtež tudíž tajemstvím... s podtitulem Známá i neznámá erotika (a skatologika) v české literatuře 1809–2009.

Radim Kopáč, Josef Schwarz: Zůstaňtež tudíž tajemstvím...

Studie o devíti kapitolách (z nichž jedna je věnována také Vrchlickému) má jediný cíl: zpochybnit představu, že česká literatura posledních dvou set let, ale zejména 19. století, byla a dodnes je pouze záležitostí kultivovaného ducha. A že tělesné, notabene erotické nebo sexuální prvky v ní neexistují, anebo bídně přežívají kdesi na umělecko-estetické periferii, aniž by národnímu písemnictví přidávaly cokoli relevantního a konstruktivního.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.