Album bude mimořádně zajímavé jak co do muzikantského obsazení, tak repertoáru. Je samozřejmé že k doprovodu svého zpěvu a kytary si Clapton zve výhradně naprostou špičku. Tentokrát to budou například basista Willie Weeks, bubeník Jim Keltner, klávesista Walt Richmond nebo kytaristé Derek Trucks a Doyle Bramhall II. ten je také koproducentem alba.
Na soupisce je ale také řada hostí velmi slavných jmen. S některými pojí Claptona společná muzikantská minulost (klávesista Steve Winwood byl jeho parťákem v kapele Blind Faith, kytarista JJ Cale je dlouhá desetiletí jedním z Claptonových vzorů), s některými lidské osudy (s písničkářkou Sheryl Crow se v 90. letech "zapletl").
Někteří hosté ale přece jen překvapí: zejména slavný trumpetista Wynton Marsalis a fenomenální neworleanský pianista Allen Toussaint. S nimi ve velmi uvolněném duchu Clapton skvěle "dává" prastarý šlágr Fatse Wallera My Very Good Friend The Milkman - a je to vlastně možná jeho vůbec první otevřený hold tomuto hudebnímu stylu.
Tady ale zajímavosti ve výběru skladeb zdaleka nekončí. Oproti pověsti, která album předchází, neobsahuje téměř žádné bluesové klasiky. Na seznamu je ale například přeslavná píseň Irvinga Berlina How Deep Is The Ocean ze 30. let. Do podobného soudku, známého pod označením "great american songbook" sahá Clapton překvapivě ještě jednou při interpretaci písně Rocking Chair Hoagyho Carmichaela.
Clapton: kompletní seznam skladeb 1. Travelin' Alone |
Zásadním "záchytným bodem" alba bude ovšem také Autumn Leaves, šanson francouzského skladatele Josepha Kosmy s původním názvem Les feuilles mortes. Ta také Claptonovo nadcházející album, natočené pět let po předchozím titulu Back Home, uzavírá.
Les feuilles mortes
|
Píseň Les feuilles mortes se stala v průběhu let ozdobou repertoáru skoro všech velkých šansoniérů: Edith Piaf, Juliette Gréco, Charlese Aznavoura i Serge Gainsbourga. Paradoxně ještě více se však skladba prosadila v angloamerickém prostředí pod názvem Autumn Leaves s textem slavného Johnnyho Mercera, ale i jako instrumentálka, která je dnes součástí těch nejslavnějších jazzových standardů. Ve stejnojmenném filmu z roku 1956 píseň zpíval Nat King Cole, v repertoáru Autumn Leaves měli například Duke Ellington, Sarah Vaughan, Dizzy Gillespie, Erroll Garner, Bill Evans, Miles Davis, Keith Jarrett, ze současnějších hudebníků známe skladbu například z verzí Wyntona Marsalise, Patricie Barber či Karrin Allyson. Jednu z posledních verzí - překvapivě francouzsky na své poslední sólové album Preliminaires natočil Iggy Pop. 
