Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Emil Hakl se v Umině verzi zamiloval do robotky

  17:57aktualizováno  17:57
Emil Hakl napsal nový román Umina verze a je vskutku haklovský. Nechybějí dlouhé procházky, pražská zákoutí ani hrdina, který úplně neví, co dál. Právě proto do jeho života vstupuje umělá žena Uma a převrátí jej naruby.

Spisovatel Emil Hakl, květen 2010 | foto: MF DNES

Ovšem než se tak stane, musí se protagonista knihy setkat s mužem, který ho k jeho budoucí humanoidní lásce přivede, a to je trochu nuda.

Na prvních padesáti stranách Hakl velmi pomalu buduje atmosféru, což je u knihy s tak zajímavým dějem, jak se později ukáže, trochu škoda. Jakmile se však do příběhu dostane a dá čtenáři avizovanou zápletku, začíná barvité čtení. Román o lásce, jak nakladatel píše, se z knihy stává totiž až pak.

Uma příběh změní

Autor dílo rozdělil do pěti částí - Subverze, Konverze, Uminy verze, Diverze a Reverze. Za zdánlivě okázalými slovy však nestojí nic jiného než velmi trefná charakteristika dané kapitoly. V té první čtenáře Hakl seznamuje s hlavním hrdinou v ich-formě, ve zbytku knihy pak volí neobvyklý způsob vyprávění prostřednictvím druhé osoby, du-formy. Promlouvá sám k sobě.

Obálka knihy Umina verze spisovatele Emila Hakla

Obálka knihy Umina verze spisovatele Emila Hakla

Protagonista románu, kterého Uma nazývá Ef, je mužem středního věku, který už na spoustu věcí v životě rezignoval a spousta věcí rezignovala na něj. Dokud nepotká Umu, nemá čtenář téměř žádnou motivaci s postavou soucítit. Umělá žena ale vše změní.

Moment, kdy se s ní poprvé setkává, ještě ve stavu hibernace, sice působí poněkud groteskně, zároveň má však v sobě neskutečnou tklivost a jemnost. Hakl je totiž přesně ten autor, který ví, jak takovýto typ situace popsat. Chvíli, kdy se hlavní hrdina v podstatě dívá na mrtvolu, ale přitom cítí nevysvětlitelný pocit náklonnosti. Až při slovech „cítím dokonalou prázdnotu“, která po zážitku vysloví, zamrazí.

Jako by se právě narodila

Ačkoliv se na dalších stránkách jedná víceméně o vztahové drama, které se od běžného liší jen tím, že žena v něm občas zvolí špatný slovosled věty a nemůže jíst, protože to její mechanické nastavení nedovoluje, nabízí tato část „poznávání Umy“ také jednu cennou lekci. Jelikož je na světě nová, pokouší se vše pochopit, a tak se ptá. A Hakl prostřednictvím Efa odpovídá. Na otázky o významu víry, terorismu i sociálních sítí. Autor tak nejen vypráví, ale také přemýšlí, a co víc – nutí čtenáře přemýšlet.

Umina verze

Emil Hakl

Argo, 246 stran, 2016

Hodnocení: 75 %

Ve třetí kapitole se vypravěčem příběhu stává Uma a román získává na dynamičnosti a atraktivitě. Je škoda, že Hakl nevěnoval jejímu pohledu na věc více místa. Tato část – sledování myšlenkových pochodů robotické ženy, která však vypadá jako ostatní, dodává příběhu úplně jiný rozměr. A jestli ještě čtenář dosud nezačal hltat knihu plnými doušky, přichází ta chvíle.

Když se pak do příběhu zamotají zlí „výrobci“ Umy, kteří ji chtějí Efovi odebrat, rozehrává se opravdové drama téměř detektivních rozměrů. Asi by se to autorovi příliš nelíbilo, ale povedlo se mu vytvořit dvojici, které čtenář usilovně fandí a doufá v happy end. Nejsme však v americkém filmu a česká literatura je ke svým hrdinům často neúprosná.

Téma knihy Hakl zvolil skvěle. Jak asi bude jednou vypadat soužití s roboty, humanoidy a dalšími výdobytky techniky, je atraktivní pro každého. O to víc, že napsal příběh, ve kterém udělal z robota spíše člověka než nový druh.



Témata: Emil Hakl, Robot


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.