Ale tak tragická budoucnost takzvaných eBooků - ani přes dvě neblahé události loňského roku - zase není.
Tištěná jistota
Po třech letech zastavilo jedno z největších internetových knihkupectví ve Spojených státech Barnes & Noble prodej elektronické literatury na svých webových stránkách. Důvodem byl nedostatečný zájem publika. Podobně se rozhodla i společnost pro globální média a technologii Gemstar-TV Guide International, klíčový hráč na trhu digitálního vydávání. Podle úvah znalců trhu jsou majitelé těchto firem nuceni vykazovat zisk, a tak raději sázejí na jistotu tištěných knih, než aby podporovali experimenty.
Na druhé straně společnosti Microsoft i Adobe, které produkují čtecí software Microsoft Reader a Adobe Reader, se snaží nalákat čtenáře nejrůznějšími způsoby. Loni v létě přišel Microsoft se zajímavou nabídkou: pokud si koupíte novou verzi prohlížeče, budete si moci stáhnout každý týden tři knižní tituly zdarma. Akce trvala dvacet týdnů a zahrnovala šedesát nejprodávanějších e-knih. Loni v prosinci pak oživila trh firma Adobe, když otevřela Adobe Digital Media Store, stránku s knihami a časopisy v PDF formátu. Bestsellerem je tu nový příběh Stephena Kinga Riding the Bullet, který lze pořídit už za dva dolary.
Významný elektronický vydavatel Open eBook Forum (OeBF) oznámil, že jeho tržby ve Spojených státech vzrostly za prvních devět měsíců roku 2003 o 32 procent. Své celkové prodeje za loňský rok odhaduje na 10 milionů dolarů. Přesto zůstává elektronické podnikání jen kapkou z celkových knižních obratů. To připouští i internetový obchod Amazon, na jehož stránkách lze digitální tisky pořídit také.
„Je to jen velmi malá část našeho byznysu. Ale s každým dalším rokem přibývá lidí, kteří se o ně zajímají,“ řekl britskému listu The Guardian Greg Hart, ředitel mediálních produktů na Amazon.co.uk. Podle něho jde v digitální podobě na odbyt lépe literatura faktu, zejména obchodní a sebezdokonalovací tituly. „Když jsme začínali, v prodejích převážila literatura zaměřená na muže a na technologie. Elektronické knihy si stále udržují tento směr.“
Knihovny budoucnosti
Možností nových technologií využívají zejména univerzity, akademičtí nakladatelé a veřejné knihovny, které tak mohou ušetřit na skladném. Nechápou to jako konkurenci tištěné literatuře, ale jako její doplnění, povzbuzení zájmu o čtení obecně. Zavedenou institucí je Project Gutenberg, založený už v roce 1971 a podporovaný stovkami dobrovolníků, který od loňska nabízí deset tisíc knih zdarma na internetu. Většina titulů je staršího data, aby se na ně nevztahovala autorská práva. Orientaci mezi volně dostupnými knihami různých formátů a z různých zdrojů usnadňuje Digitální knihovna Pensylvánské univerzity, která svými katalogy odkazuje na dvacet tisíc knih.
Nakladatelství Oxford University Press zhruba před čtvrt rokem zahájilo projekt Oxford Scholarship Online. Nabízí v něm 700 knih v elektronické podobě z oblasti filozofie, ekonomie, politických věd či náboženství, dalších 200 novinek dodá letos. Zdarma lze z každého titulu číst úryvky, stáhnout si je celé však mohou jen předplatitelé. Podobnou cestou se ubírají i některé americké knihovny. První ohlasy jsou prý dobré, ačkoli někteří knihovníci mají výhrady: je to sice příjemné pro čtenáře, ale méně pro nakladatele. Knihovnám totiž namísto několika výtisků bude stačit odebrat jedinou knihu, aby uspokojily poptávku.
„Ve věku vyhledávačů, jako je Google, se knihovny snaží najít svůj prostor jako poskytovatelé informací bez ohledu na hodiny. Služby poskytující čtyřiadvacet hodin denně eBooky, které je možné získat přímo z domu, mohou znamenat ohromné zlepšení toho, co nyní známe. Knihovny budoucnosti budou založené na digitálních knihách,“ uvažuje v Guardianu výkonný ředitel Open eBook Forum Nick Rogaty.
V Česku tak za pět let?
V Česku se zatím elektronickým knihám moc nedaří. „Prodej je mizivý, dá se počítat v desítkách kusů za měsíc,“ říká Petr Král, marketingový manažer brněnské firmy InternetShops. Ta mimo jiné provozuje internetový obchod Vltava.cz, nabízející na 800 titulů v digitální podobě, převážně odborné literatury.
Přesto Král věří v budoucnost a využitelnost elektronických knih, jejich rozšíření na českém trhu odhaduje v horizontu pěti let. Až přijdou dokonalejší a levnější čtecí zařízení, až se velcí čeští „kamenní“ nakladatelé naučí pracovat s moderními operačními systémy a elektronické knihy budou chápat jako nezbytné doplnění své tištěné produkce, ne jako její ohrožení.
| Výhody elektronických knih |
| Díky kapacitě čtečky je možné stáhnout si najednou stovky knih, proto mohou vášniví čtenáři vyrazit na dovolenou bez těžkých zavazadel V textu lze rychle hledat, vytvářet si vlastní poznámky na okraji či připojovat komentář Nezná-li čtenář nějaký výraz, může si jej hned najít v připojeném slovníku (platí zatím pro anglickou verzi) Stahování některých titulů na internetu zdarma, většinou se jedná o tituly, na něž se nevztahují autorská práva Minimální nároky na prostor |
| Nevýhody elektronických knih |
| Vysoké ceny přenosných technických prostředků, umožňujících využití elektronických knih (kapesní zařízení, notebooky a osobní počítače Tablet PC) Přístroje jsou závislé na napájení, takže čtenář buď musí mít zásobu baterií, nebo musí zařízení často dobíjet Zakoupené elektronické knihy se kódují u jejich prodejce, aby se zabránilo jejich neoprávněnému šíření Čtení knihy je vázané na konkrétní zařízení, nedá se kopírovat jinam Ceny elektronických novinek leckdy nejsou nižší než u tištěných Čtení z obrazovky je méně pohodlné, oči se snadněji unaví |
 Návštěvníci čtou novou elektronickou knihu nazvanou Sigma Book na nedávné přehlídce obchodních technologií v Tokiu. Čtečka o váze půl kilogramu a délce osmnáct centimetrů dokáže z internetu stáhnout pět tisíc knih a komiksů. Myslí se i na zajištění autorských práv na knihy, která by měla být chráněna speciálním kódem. Zařízení se začalo prodávat v Japonsku koncem února za 357 dolarů. |
