Rozhodně mu v tom pomohla spolupráce se zkušeným producentem DJ Wichem, který Ektorův sebevědomý výraz hudebně dobře pochopil a nechává ho vyznít jak v hudebně opulentních (Stop), tak minimalistických (Myslím to vážně) podkladech. Hlavně však desku dokázal dotáhnout a zarámovat tak, že na rozdíl od těch předchozích nezní jako jedna velká repetice.
Ektor & DJ Wich: Tetris (obal alba)
Ektor nikdy nebyl tematicky zvlášť rozmáchlý, není to velký filozof a i na nové nahrávce si texty především masíruje ego. Jeho aroganci, povýšenosti a sprostotě však uvěřitelnosti dodává perfektně zvládnutá rapová technika, v níž mu u nás dokáže konkurovat málokdo.
Nabral zkušenosti a naučil se mnohem víc pracovat s výrazem a má to efekt. I když jste jen posluchač a ne objekt jeho povýšené naštvanosti, budete před tokem jeho slov uhýbat (Je mi to fuk). Když v nejemotivnější skladbě alba Kde si byl káže: "Buď chlap, buď fotr, buď ten, co je na sebe pyšnej" nebo v písni Na nás popíše tuzemský střední proud slovy "mladejm lidem tady píšou texty duchny", nezbývá než se uchýlit k lidovému konstatování, že Ektor zkrátka "nakládá".
Není to nic pro jemné povahy, některé texty jsou přes čáru (Smůla), ale právě svou přímočarostí a zjevnou agresivitou má deska Tetris nebývalou energii a drajv. Není divu, že už s ní Ektor vyprodává kluby, i když si ho ještě ani pořádně nestihla všimnout velká média. Není to album, které byste přijali samozřejmě, bez výhrad, natož šířilo nějakou pozitivní atmosféru. Ale k poslechu táhne jako magnet.
Hodnocení: 80 %
