Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Marxist levý" Egon Bondy si s chutí utahoval ze Stalina i SSSR

  10:54aktualizováno  10:54
Nebýt požáru z neuhašené cigarety v jeho bratislavském bytě, Egonu Bondymu by bylo právě 85 let. Jednoho z nejzajímavějších českých básníků, na jehož velikost jedni přísahají a jiní ji zpochybňují, připomíná první díl Básnických spisů, sestavený Martinem Machovcem.

Egon Bondy zkraje 50. let | foto: Argo

Egon Bondy: Básnické spisy I. (obálka knihy)

Knihu koupíte na Knihy.iDNES.cz za 466 Kč.

Machovcovo vydání Bondyho Básnických spisů je koncipováno do tří svazků. První, který se právě objevil na pultech a čítá více než tisíc stran, zahrnuje básníkovu tvorbu z let 1947-1963. Druhý ji pokryje až do roku 1975 a třetí do roku 1993.

Pod vlivem smrti své družky Julie přestal v roce 1994 Egon Bondy poezii psát a na protest proti rozdělení Československa se odstěhoval do Bratislavy, kde za výše zmíněných tragických okolností 9. dubna roku 2007 zemřel. V Česku nicméně i nadále zůstal uctívanou legendou zejména v kruzích undergroundu, a to v obou jeho generacích, tedy řekněme jirousovské i topolovské.

Všudypřítomná ironie

První svazek spisů, v nichž Machovec uvádí veškeré dochované Bondyho básně, tedy i ty, které sám ze svého dříve vydaného díla záměrně vyřadil, vlastně představuje v celku to nejzajímavější období autorovy básnické tvorby.

Egon Bondy

(1930-2007)

Básník
Poezii se věnoval od druhé poloviny 40. let. Zprvu okouzlen surrealismem, v 50. letech vytvořil vlastní styl "trapné poezie". Básně přestal psát v roce 1994.

Prozaik
S psaním prózy začal už v 50. letech, svou nejdůležitější knihu, antiutopickou novelu Invalidní sourozenci, napsal až roku 1974. Tvořil i v 90. letech (Cybercomics, 1997).

Filozof
"Nikdo o mně neví, že jsem marxist levý," psal, byť byl odpůrcem reálného socialismu. Filozofická díla tvořil pod vlastním jménem Zbyněk Fišer. Nejdůležitější je Útěcha z ontologie (1968).

Inspirátor
Spolu s Ivem Vodseďálkem založil už v roce 1950 jednu z prvních českých samizdatových edic Půlnoc. Jeho osobnost a poezie inspirovaly český underground 70. a 80. let.

Agent
Bondyho spolupráce s StB, jíž se nikdy netajil a jeho obdivovatelé mu ji nezazlívali, není zcela objasněna. Zdá se však, že s přestávkami trvala po celá léta 1952-1989.

Jeho začátky, právě ty básně, k nimž se v pozdějších letech nehlásil, ukazují okouzlení surrealismem, jsou v nich patrné vlivy nezvalovského erotismu, ale i jazyková a grafická hravost. A co je pro budoucnost nejpodstatnější: skoro ve všech raných básních čteme v podtextu ironický až sarkastický osten, jenž je pro Bondyho celou tvorbu podstatný.

„... chtěl bych/ aby se všichni/ a vzdor všemu/ aspoň chvíli toužili radovat/ Brzy se dám do radostnější tvorby/ která potěší legiony nezaměstnaných/ vyhlídkou na nezaměstnanost,“ píše v roce 1947 v nejstarší dochované básni, jež celou knihu otevírá.

Ironie a grotesknost je hlavní složkou sbírky Totální realismus (1950), jež dala název celému novému stylu, který Bondy s Ivem Vodseďálkem pro svou tvorbu razili. Byla to reakce na dobová budovatelská hesla, jakési „zápisky“ skutečného života, traktované často v miniaturách. „V Praze se tančí/ V Praze je veselo,“ zní například jedna z nich.

V podobném stylu téhož roku Bondy napsal i další slavnou „stylotvornou“ sbírku Trapná poesie. V ní dostává váhu politický rozměr, jehož podíl v další sarkastické tvorbě narůstá. Až je s podivem, že byť byl zřejmě agentem StB, Bondy neměl nějaké zásadnější politické problémy. Svým veršováním typu „SSSR/se sesere“ si v té době bez nadsázky koledoval o provaz.

Kultovní nahrávka

V tomto ohledu je nepochybně nejslavnější básnický cyklus Ožralá Praha, který patří do sbírky Velká kniha (1951-52). Proslul jednak díky tomu, že některé básně (Francovka, Zácpa) zhudebnili Plastic People of the Universe na svoje první album Egon Bondy’s Happy Hearts Club Banned (1975), jednak z Ožralé Prahy přednášel recitátor a principál divadla Orfeus Radim Vašinka už od 60. let a jeho vinylová nahrávka se stala na začátku 90. let kultovním artefaktem.

Egon Bondy v roce 1948

Egon Bondy v roce 1948

Právě tady jsou Bondyho vpravdě legendární verše jako „Na UMPRUMu visí Stalin/ jak ho maloval Salvador Dali/ Má veliký fousy/ těma to nabrousí/ Pod nim choděj umprumáci/ maj nový flaušáci,“ nebo „Všechno je v prdeli/ ve všední den i v neděli/ Jenom ty filmy sovětský/ ty jsou vědecký“.

Dále v padesátých letech i na začátku let šedesátých už se Bondy ke svým veršovánkám tohoto typu nevracel. Tvořil většinou rozsáhlejší a jaksi serióznější básně, byť ani v nich nebyl prostor pro konformismus. O tom svědčí třeba soubor takzvaných filosofických básní z let 1958-1959, nebo bezmála stostránková „antibáseň“ Naivita, kterou svazek končí.

Zaujala vás kniha?

Knihu koupíte na Knihy.iDNES.cz s 15% slevou za 466 kč. 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.