Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Džíny jsem za kožené kalhoty nevyměnil, říká spisovatel Frederic Morton

  10:07aktualizováno  10:07
Frederic Morton je známý americký spisovatel rakouského původu. Proslavil se hlavně historickými romány, z nichž dva získaly nominace na americkou Národní knižní cenu.

Frederic Morton | foto: Profimedia.cz

Podle jeho díla Rothschildové vznikl úspěšný broadwayský muzikál, jenž získal prestižní cenu Tony. Do Prahy Mortona přivedla další kniha – v češtině mu právě vyšel rozsáhlý román Kámen ze Zdi nářků.

Morton vypráví příběh mladého Žida Bereka Spiegelglase, který se díky náhodě dostane roku 1873 z rodné slovenské vísky na předměstí císařské Vídně. Berek chce na ošumělém, špinavém místě zvaném Turecký plácek vybudovat domov pro svou rodinu a potomky. Spoléhá přitom na zázračnou moc úlomku kamene, který podle legendy pochází ze zdi zničeného jeruzalémského chrámu.

"U Zdi nářků se přece taky doufá"

"Hrdina, kterého jsem vymodeloval podle svého dědečka, začne věřit, že jeho Jeruzalém je tam, kde se nachází kámen. Tedy ve Vídni. A do jisté míry se to vyplní, protože se daří nejen jemu, ale celé jeho rodině. Jenže pak do jeho štěstí zasáhnou dějiny: první světová válka, zhroucení monarchie, hospodářská krize a konečně nacismus," vypráví Morton. Oba jeho rodiče se dožili téměř sta let, vycházel tedy nejen z rešerší a dobového tisku, ale také z rodinných zkušeností.

V originále se Mortonův román jmenuje Forever Street, v přesném překladu "Tato ulice navždy". V češtině je to však Kámen ze Zdi nářků. "V původním názvu se odráží názor skeptika. Zpochybňuji dědečkovu víru v jeho vlastní Jeruzalém. Jako bych říkal: Jen si nemysli, že tady v téhle ulici budeš žít v klidu navždy. Ale český název mi naprosto vyhovuje, jelikož výtečně vystihuje podstatu knihy," uvádí Morton. Zeď nářků jako takovou však označuje za lehce nedostačující pojem: Židé k ní přece nechodí pouze naříkat, ale také doufat.

Kámen ze Zdi nářků pracuje s vírou v zázračnou moc, a tak se trochu blíží latinskoamerickému magickému realismu. Tuto inspiraci Morton neskrývá. "Magický realismus je pro mě tou nejpřitažlivější formou vyprávění: na jedné straně přiznává, že žijeme v realitě, ale na straně druhé ví, že jí naše naděje a představivost propůjčují jakýsi kouzelný háv. Márquez mě asi opravdu ovlivnil."

Podle Mortona se židovský historický román musí vždycky nějak vypořádat s holokaustem. "Vždycky bude jeho zápletku předurčovat katastrofa, která má teprve přijít, ale přítomná bude už od samotného počátku – třeba narážkou na svastiku v prvním odstavci Kamene ze Zdi nářků. A pokud bych uvažoval o americkém historickém románu, který ovšem já sám nikdy nenapíšu, musel by podle mě jakýmsi způsobem pojednat o otroctví nebo genocidě indiánů, třebaže by se jeho děj odehrával dávno poté. I Američané se totiž stejně jako Židé musí vypořádat s katastrofickými fakty."

Ačkoliv Morton žije už desítky let v Americe, slavnější je paradoxně v Rakousku. To opustil roku 1939 a do Států se dostal přes Velkou Británii. "Zejména rakouský tisk mě vnímá jako člověka, který zastupuje někdejší pronásledovanou menšinu, tedy židovskou komunitu v Rakousku. Jsem historik, a proto odmítám zjednodušený pohled na Rakousko coby jednoho velkého zlosyna. V pozadí toho, co nacisté udělali s Židy, vidím stejnou dějinnou dynamiku jako v případě otroctví nebo války ve Vietnamu. Anebojím se to říkat nahlas. Rakouská veřejnost na to reaguje vesměs pozitivně, často mě proto možná zahrnuje více poctami, než kolik bych si zasloužil."

"Američan jsem pouze jazykem"

Je Morton víc americkým, nebo rakouským spisovatelem? "Už nejsem Rakušan, ale nikdy jsem se úplně necítil jako Američan – doma jsem někde uprostřed Atlantiku," tvrdí Morton. A dodává: "Když jsem si obrazně řečeno svlékl kožené kalhoty, nikdy jsem si neoblékl džíny, i když je nosili všichni kolem. Američan jsem pouze jazykem: ten mě vždycky fascinoval a nestydím se chlubit, že jsem učil anglickou literaturu na amerických univerzitách, že mě několikrát zmiňuje prestižní slovník Webster a že mou angličtinu srovnával list New York Times s mistrovstvím Vladimira Nabokova. Uchýlil jsem se k jazyku dané země, protože jsem nedokázal přijmout americkou kulturu."

Podobný rozpor cítí Morton i ve své židovské identitě: "Nedokážu věřit v Boha a nechodím do synagogy, i když jsem několikrát četl Bibli a Talmud a velice mě přitahuje židovská mystika. Z etnického hlediska jsem stoprocentně Žid a nesmírně mě zajímá židovské kulturní dědictví, které ovšem chápu jako v mnoha směrech tragické. Nejen v důsledku holokaustu, ale i proto, jak ovlivnilo západní myšlení. Vlastně jsem provazochodec: zoufale se snažím udržet rovnováhu nad rozporuplným, leč literárně nesmírně bohatým územím."

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.