Jaký je to pocit zpívat ve Stavovském divadle?
Magický. Když si pomyslím, že se dívám přibližně směrem, kde byl v Mozartově době orchestr, a že tam stál sám Mozart při premiérách svých oper... Připadá mi, že dýchám stejný prach jako kdysi on.
S Karlem-Ernstem a Urselem Herrmannovými už jste někdy pracovala?
Byla to moje první zkušenost s touto inscenační dvojicí a musím dodat, že skvělá. Mají svou představu, ale současně nám zpěvákům poskytují volnost a dávají prostor našim názorům. Cítila jsem se proto velmi svobodně.
Bylo pro dívku ze státu Maine snadné dostat se ke zpěvu a opeře?
Odmalička mě obklopovala hudba nejrůznějších žánrů. V naší rodině se hodně muzicírovalo, i když jen pro radost. Babička hrála na klavír klasiku i jazz, maminka s tatínkem zpívali, poslouchali jsme společně Abbu, Olivii Newton-John, Billyho Joela a Police. My děti jsme zkoušely různé hudební nástroje, ale také jsme si hrály venku. Maine je zemědělský stát, ale to právě dětskou vynalézavost obohacovalo.
Které umělecké zkušenosti pro vás zatím byly nejdůležitější?
Třeba hned moje první vystoupení po studiích, to bylo tehdy ve veronské Areně. Tehdy jsem totiž vůbec netušila, co to vlastně Arena je... Nikdy také nezapomenu na Aidu, v níž jsem zpívala Amneris a kterou režíroval Franco Zeffirelli ve Verdiho rodném Bussetu u příležitosti stého výročí skladatelova úmrtí.
Co všechno obnáší prosadit se v ostré světové konkurenci?
Nestěžovat si, když nastanou potíže, nýbrž snažit se hledat jiné cesty: čím víc jich zkusíte, tím víc se naučíte. A pak zůstat věrný sám sobě. Když zpíváte roli, musíte do ní skutečně vstoupit, ne pouze něco napodobovat. Nemůžete být zpěvákem jen proto, že jste studovali zpěv, musíte vědět, proč děláte to, co děláte. To ale, myslím, platí ve všech profesích.
Co vás čeká v nejbližší době?
Momentálně jsem v Lisabonu, kde zkouším Rossiniho Italku v Alžíru. Potom se vrátím do Prahy, pak budu v Itálii a Německu účinkovat v Händelově oratoriu Il trionfo del tempo a pak letím do Japonska, kde zpívám Dulcineu v Massenetově Donu Quichottovi. Ale nejdůležitější role mě čeká v létě: budu družičkou na sestřině svatbě.
