Zahajovací koncert – 75 %
První koncert odehrála v pondělí v Rudolfinu Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem. Jakkoli byl hlavně společenskou událostí, dramaturgie chvályhodně nešla vyšlapanou cestičkou a čistě dvořákovský program otevřela v podstatě neznámým Slavnostním zpěvem na patetický text Jaroslava Vrchlického. Zhudebnění odpovídá účelu, ale ryzí Dvořák se svými melodickými nápady se nezapře. Pražský filharmonický sbor dal této příležitostné skladbě náležitou vznosnost.
Také Symfonie č. 3 nepatří k nejhranějším Dvořákovým dílům, takže v podání České filharmonie, která nedávno všechny symfonie nahrála, bylo možno si ji vychutnat. Naopak Houslový koncert a moll je známý v mnoha výjimečných provedeních. Až příliš na to, aby v podání koncertního mistra Josefa Špačka nadchnul. Mladý spolehlivý hudebník ho pečlivě nastudoval, ale aby překročil hranici mezi špičkovým členem orchestru a špičkovým sólistou, k tomu by bylo potřeba víc lehkosti, zpěvnosti, uvolněnosti. Aby člověk nesledoval jen práci s houslemi, ale mohl se zaposlouchat do tvorby.
Krystian Zimerman – 95 %
Ovšem událost, jíž bylo publikum svědkem v úterý, dokazuje, že i špičkoví sólisté mohou vyblednout před jedním zázrakem přírody. Prahou prošli mnozí famózní pianisté, ale Polák Krystian Zimerman je všech aspektech hry ještě překonává, nejvíce snad v nadlidské hloubce úhozu.
Z Brahmsova Klavírního koncertu č. 1 (jímž nahradil původně ohlášeného Beethovena) udělal posluchačskou „pecku“, drama plné emocí. Ač mladistvá a energická, není tato relativně dlouhá skladba extra vstřícná a klavír je vlastně součástí orchestru. Publikum však sedělo jako přikováno a jediný, kdo občas zakašlal, byl trochu nastydlý Zimerman.
Se změnou programu změnil také klavír, nakonec si nepřivezl předem vybraný nástroj, ale hrál na Steinway z majetku České filharmonie - s ohledem na Zimermanovu vybíravost je to jistě dobrá reklama. Polský národní rozhlasový orchestr pod taktovkou Alexandera Liebreicha byl s klavíristou na jedné vlně, vzešel z toho Brahms plný nebývalé vášně a hloubky. Podobně silný dojem orchestr zanechal i v úvodní Smuteční hudbě Witolda Lutoslawskeho a v závěrečné Brahmsově Symfonii č. 1. Hudbymilovná veřejnost bude jistě s napětím čekat, zda se festivalu podaří Zimermana přilákat na sólový recitál…
