Do veršů se hudebník, literát a scenárista Jirásek nepouští poprvé. Před pěti lety vydaná básnická prvotina Nesmích však obsahuje texty vytvořené převážně v druhé polovině 80. let. Mezi oběma knihami tedy stojí až dvacet let. A je to znát.
První sbírka se dotýká tématu lásky a hudby a line se z ní dekadentní snová obraznost typická pro umělecké sdružení a později i rockovou kapelu Bratrstvo, v níž byl Pavel Jirásek frontmanem.
O dvě desítky let později jej zajímá hlavně svět sdělovacích prostředků, virtuální realita, klonování a konzumní společnost. Ovlivněn úvahami filozofa Viléma Flussera rád hovoří o posthistorii a době obrazů.
Trochu mystické, stylizované a neuchopitelné básně vystřídaly mnohem jednoznačnější glosy a civilní komentáře okolního dění. Místy však od ironického úšklebku utíká zpět k poetice Bratrstva.
"... Nemusím nosit modrého motýlka/ při lekcích z postmodernismu/ ani se úlisně podbízet/ dominantní sekretářce/ Mohu jít do lesa na houby/ Cítíte tu vůni?/ Vidíte je?/ Rudočechratka fialová/ Plžatka modřínová/ Penízovka máslová/ Štítovka jelení/ Opěnka"
Zvláště kratší texty místy připomínají epigramy, do kterých po vzoru Havlíčka Borovského "vztek svůj nalévá aby mu srdce nežral". Přesná je báseň Oba byli stejně velcí umělci: "Rozdíl byl jen v tom/ že ten druhý byl o něco lepší obchodník..." Občas se bohužel nevyhne poněkud mentorskému tónu.
Půvabná je série stylizovaná jako úvahy malého chlapce. Ten si v básni Taťko představuje Boha jako gamblera, který řeší několik her naráz a občas něco nestihne. "... Jenom by mne zajímalo, za koho hraje?/ Myslíš, že jenom za někoho?/ Nebo za všechny?"
V hravém tónu se nese báseň Le Capitaine, kdy autor ve frontě na úřadě sní o tom, co by na jeho místě dělal hrdinný kapitán z knížky. Snadno si lze představit, že autor takovými příběhy krátí v podobných chvílích čekání svému synovi. V záplavě na všechny strany mířených střel tempo najednou nečekaně zpomalí: "Vstala brzičko/ ráno/ stařenka/ oblékla se/ uvařila si kafe/ snědla tvrdý rohlík/ nasypala ptáčkům na okno/ sedla si do křesla/ a umřela..."
U této knihy však forma nabývá stejné důležitosti jako obsah. Pod osobitým ztvárněním je podepsán Petr Babák, jeden z nejlepších českých grafiků. Spolu s Václavem Matouškem se na knize pěkně vyřádil - zelené listy, fialový tisk. Úprava textu už nemůže být minimalističtější, postopadesáté ale překvapí invenčním přístupem.
Básním předcházejí ilustrace s cenovkami známými z nabídkových letáků: kus masa, panelový dům, Neználek, logo sponzora knihy s částkou, kterou její vydání podpořil. Pavel Jirásek v brýlích a bílé košili je k mání za 11,10 Kč.
Kniha nemá číslované stránky a nedělí se ani do tematických nebo časově ohraničených oddílů. To je pro autora náročnější, protože podobně jako při řazení písniček na desce musí pracovat s rytmem nejen jednotlivých básní, ale celé sbírky. Nutno říct, že Pavlu Jiráskovi se to daří.
