"Já jsem celkem příhodný objekt pro zvětšení prsou, protože je co zvětšovat," říká šestadvacetiletá Vilhelmová o maskérské proceduře. Trvala několik hodin a nesla s sebou různá úskalí.
"Maskéři mě nejdříve obcházeli a zkoumali, pak se na mě vrhli pánové štukatéři a začali mě nahazovat sádrou. Když na hodinu odešli a nechali mě tam samotnou čekat, tak jsem se zarazila, do čeho jsem se to vlastně pustila," líčí herečka.
Nejprve vznikl odlitek hereččiných skutečných prsou, poté přišla na řadu výroba větších ňader ze speciální gumy. Náročné bylo připevnění umělých prsou na hereččino tělo a jejich dobarvení tak, aby barva ladila s barvou pokožky.
"Když to bylo všechno hotové, připadala jsem si jako v plavkách nebo v tričku. Klidně jsem se procházela po place polonahá a ani mi to nepřišlo. Ale všichni včetně kameramana, asistenta i osvětlovačů sebou trochu cukli, když mě viděli do půl pasu nahou. Chvíli jim trvalo, než si to dali dohromady," prozradila herečka.
I když filmové Janě zvětšená ňadra ve vztahu k manželovi nebyla moc platná, představitelka její role plastické operace nezavrhuje. "Když to někomu pomůže ke zvýšení sebevědomí, nic proti tomu nemám. Já sice zatím nic takového neplánuji, ale všechno ještě může být," řekla Vilhelmová.
Cieslarův film se začal v kinech promítat minulý týden a zatím se drží na třetím místě žebříčku v návštěvnosti českých kin. Táňa Vilhelmová obdržela za roli Jany v září na Festivalu evropských filmových úsměvů v Mladé Boleslavi cenu za nejlepší ženský herecký výkon.
Milan Cieslar napsal k filmu i scénář, hudbu složil Jan Černý a za kamerou stál Jiří Macháně. Podle režiséra jde o příběh jednoho člověka v různých životních etapách, rozložený do tří příběhů sourozenců Anny, Jany a Vladimíra. Při psaní scénáře se inspiroval osudy skutečných lidí, včetně sebe a svých blízkých.
 Táňa Vilhelmová |
