Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Duel titánů? Nuda!

  8:39aktualizováno  8:39
Ostře sledovaný souboj "na prodeje" mezi Kanye Westem a 50 Centem má svého vítěze. Jak ale dopadl umělecky?

50 Cent/ Kanye West | foto: Archiv

Dva populární představitelé hip hopu Kanye West a 50 Cent shodně naplánovali vydání svých ostře sledovaných třetích studiových alb na 11. září tohoto roku. "Jestli Kanye West prodá víc desek než 50 Cent, přestávám psát hudbu. Budu dál skládat a pracovat pro ostatní, ale už nikdy nevydám sólovku,“ ukazoval ramena 50 Cent a svého soka vyzýval k účasti v televizní debatě. V prodejích na obou stranách Atlantiku ale nakonec prohrál a na truc odložil i evropské turné. Westovy desky Graduation se v USA za první týden prodalo 957 000 kusů, a stala se tak zatím nejúspěšnějším letošním titulem vůbec. 50 Cent Curtis prodal "jen“ 691 000 kusů (a stal se tak zatím druhým nejúspěšnějším letošním titulem vůbec).

50 Cent příliš otevřeně ukázal svoje slabiny a jak moc chce vyhrát. Westův klid a přehled z něj udělaly outsidera. A jako outsider i skončil – na všech důležitých trzích ho West prodejně smetl. Když ale necháme knedlík popularity těch dvou, aby do sebe vsákl všechnu omáčku, kterou rappeři týdny před vydáním živili média, zůstanou dvě desky, které mají až pozoruhodně styčných bodů. Tím nejvýraznějším je (kromě vydavatelské korporace Universal), že ani jedna z nich nepřináší vývoj ani moment překvapení. Naopak, obě jsou ilustrací toho, v jaké krizi se současný mainstreamový hip hop nachází.

Modeláři
Graduation i Curtis jsou třetí řadová alba dvou různých lidí, kteří na sebe dokázali různým způsobem strhnout pozornost. Kanye West se prezentuje jako hiphopový intelektuál a hlavně jako producent s osobitým rukopisem, kterému nedělá problém přizvat si na desku třeba Chrise Martina z Coldplay. Především za to, že není nijak ortodoxní a experimentuje, sklízí různá ocenění včetně šesti cen Grammy. Jeho produkce je na takové výši, že většina recenzentů pomíjí, že Kanye West rozhodně není nijak oslnivý rapper. V obalech alb se nechá zobrazovat jako plyšový medvěd.

Naproti němu se uměle (a do značné míry svým přičiněním)  dostal 50 Cent – tvrďák z ulice se svaly blýskanými olejem, který se vyhrabal z drog a dna ulice a svoje nejlepší skladby založil na historkách o střílení, dýlování a dalších věcech, které se asi tak dají dělat v New Yorku, když jste z ghetta a potřebujete prachy. 50 Cent je chodícím hiphopovým stereotypem, ale je jím - narozdíl od různých nápodob – s grácií a (pokud se to tak dá říct) i s originalitou. Spoustu z těch věcí si opravdu prožil.

Většina lidí, kteří se do porovnávání desek, jež vyšly ve stejný den, pustila, se příliš nechala strhnout a zapomněla, že předmětem jejich zájmu mají být jednotlivé nahrávky ve svých kontextech. Recenzentská honba na "lopaťáckého“ 50 Centa se zvrhla v bezděčné hodnocení různých přístupů k hip hopu. To nám ale o skutečných kvalitách desek nic neřekne. Je to jako porovnávat jazz s funkem.  

Jaké tedy jsou?
Průměrné až lehce nadprůměrné. Jedna i druhá. West i 50 Cent se v určitém směru vrací k náladě svých prvních desek a ani jeden z nich nepřekonává laťky, které sám už dříve stloukl a vztyčil. U 50 Centa jsou největším problémem úplně obyčejné a nevzrušivé beaty, jeho pouliční gangsta historky naproti nim fungují pořád stejně. I když od člověka, který zároveň rapuje o milionech na svých kontech, už nezní zdaleka tak autenticky.

50 Cent je tvrďák a poloha, v níž se předvádí – třeba v nadupané I Get Money – mu vysloveně sedí. Škoda, že podobně silných podkladů na desku nedostal víc a většinou se utápí v průměru, ze kterého ho vytrhnou hlavně hosté jako Mary J. Blige, Justin Timberlake s Timbalandem či Nicole Scherzinger z Pussycat Dolls. Hostům dává víc prostoru než kdy dřív. Docela funguje i vtipné "vykrádání“ známých motivů – když 50 Cent začne v "duetu“ s Dr. Drem broukat melodii Just Be Good To Me, pobaví. Problém je, že jeho deska moc nefunguje jako celek – jako by rapper ztratil inspiraci či snad chuť ji dotáhnout, jako by neměl ambici překonat sám sebe.

To se rozhodně nedá říct o Westovi, který se nechal slyšet, že Graduation se zařadí mezi deset nejlepších hiphopových alb všech dob. Což je samozřejmě nesmysl. I když West možná užívá sofistikovanější nástroje a postupy než 50 Cent, na novém albu ve výsledku nepředvádí vůbec nic, co bychom od něj už neznali. Snad jen že místo smyčců "dvojky“ College Dropout je Graduation plná synťáků. Singl Stronger s vysamplovanými Daft Punk se povedl, ale i ten potvrzuje, že West má přes všechno své megalomanství velký problém dotáhnout desku sám za sebe a naprosto se neobejde bez hostů, kteří kontrastují s jeho mdlým a nevýrazným rapperským výkonem.

Navíc, přestože dokázal udržet většinu podkladů nad hranicí pozornosti, byl to boj – Kanye West až příliš spoléhá na modely, které fungovaly na prvních dvou deskách. Ne, že by dnes už nefungovaly, ale že hiphopový superproducent překvapí za celou desku jen jednou s Daft Punk, je prostě zklamáním. Když si uvědomíte, že jde zatím o nejlepší letošní "velkou“ hiphopovou desku, napadne vás, že v tomhle stylu to začíná smrdět. 

Kdo vyhrál?
Kupodivu vlastně všichni. Marketingoví stratégové, gramofirmy i samotní rappeři. Přestože natočili a vydali úplně obyčejné třetí desky, na které by se bez hajpu za čas (narozdíl od těch předchozích) zapomnělo, dokázali to perfektně prodat. A i když 50 Cent papírově prohrál, tak těch milion prodaných desek po celém světě v prvním týdnu je docela pěkná prohra, ne?

50 Cent - Curtis
Interscope / Universal
Nej skladby: I Get Money Ayo Technology, All of Me
Hodnocení Filter: 60%

Kanye West - Graduation
Def Jam / Universal
Nej skladby: Stronger, Homecoming, Can’t Tell Me Nothing
Hodnocení Filter: 60%


 

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Filter - Pohoda
Červencový Filter vybral 200 nejlepších zahraničních alb desetiletí

Redakce časopisu Filter nabízí ve velkém letním speciálu přehled nejlepších desek zahraničních alb vydaných v letech 2000 až 2009. Dál odhalí příběh songu...  celý článek

AC/DC
Kam v březnu aneb Koncerty, které by vás neměly minout

Chladný březen přináší fůru akcí, při nichž se můžete řádně zapotit. Vyhotovili jsme pro vás itinerář koncertů, na kterých byste tento měsíc neměli chybět.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.