RECENZE: Dua Lipa vnáší do popu svěžest a sebevědomí

Někdejší modelka albánského původu a dnes především britská popová zpěvačka Dua Lipa o sobě dala vědět prvními úspěšnými singly před dvěma lety. Teď přichází s debutovým eponymním albem a vypadá to, že její starší a etablované kolegyně budou mít docela vážnou konkurenci.

Zpěvačka Dua Lipa | foto: Warner Music

Lipa na první dobrou zaujme výrazným hlasem, s nímž se dovede pěkně odvázat a zabrat v hlubších polohách, ale vyloudí i jemné dívčí vokály. Velmi příjemně se poslouchá tak či onak.

Dua Lipa

75 %

Autor: Dua Lipa

Své pěvecké kvality už ostatně prokázala v roce 2010, když na YouTube vyrukovala s covery písní Christiny Aguilery nebo Nelly Furtado. Poslední dva roky a nejvíce teď na hotovém albu se usvědčuje také ze schopností autorských, protože pod drtivou většinou skladeb je spolupodepsaná.

O čem tedy Lipa zpívá? O chlapech, kteří jí ublížili a ona se přes ně přenesla. O jiných, kteří jí lžou právě teď. Ovšem v úvodní skladbě Genesis se zase omlouvá za své činy a snaží se vztah zachránit – vrátit se na začátek. A v písni Hotter than Hell nelíčí nic jiného než spalující vztah fyzický – „je to má temnější stránka, ze které jsi tak neklidný“.

Obal desky Dua Lipa

Dohromady je to tedy deska o vztazích i rostoucím ženském sebevědomí. Nikterak uplakaná, ovšem díkybohu ani přehnaně aktivistická, což je příjemná změna. Druhým podstatným argumentem pro Lipu je skutečnost, že její písně jsou prostě dobře napsané. Je tedy šance, že zůstanou v povědomí posluchačů a neprošumí éterem do zapomnění.

Lipa tvrdí, že písničky z aktuální desky ji definují. Ostatně proto, že chce svou hudbou ukázat sebe sama, ponechala albu jako titul i své jméno. Je osvěžující, když zpěvačka, nebo v případě Lipy by asi byl vhodnější termín písničkářka, nereprezentuje jen hezkou tvářičku, ale taky vlastní silnou hudbu. Dua Lipa se s tímhle přístupem nejspíš ani ve středním proudu neztratí.