Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nakradené umění hodlali nacisté po válce vystavovat v muzeu v Rakousku

aktualizováno 
Stovky tisíc ukořistěných děl putovaly za druhé světové války z okupovaných zemí Evropy do Německa. Po ukončení bojů z nich mělo vyrůst muzeum umění v rakouském Linci. Řadu skvostů se podařilo najít ještě v roce 1945, další se objevují z podivných zákoutí do dneška.

Příslušník americké 101. výsadkové divize na stráži před obrazem Venuše a Adonis | foto: Profimedia.cz

Když se kapitán Lewis Nixon z americké 101. výsadkové divize probudil 8. května 1945 ve „svém“ domě v nedávno obsazeném bavorském Berchtesgadenu, dostal od velitele praporu luxusní dárek – sklep Hermanna Göringa plný nejvybranějšího alkoholu uloupeného z celé Evropy.

70 okamžiků druhé světové války

Scéna z populárního seriálu Bratrstvo neohrožených se zakládá na skutečnosti. Říšský maršál Görring však ukrýval ještě cennější sbírku, která však pozornosti alkoholika Nixona unikla, a sice tisíce uměleckých děl, jež s pomocí svých soudruhů nakradl v jednotlivých okupovaných zemích. Nacisté byli v téhle disciplíně velmi dobří. Dokonce tak, že další a další odcizené obrazy se různě po světě objevují dosud.

Odhaduje se, že Němci v okupované části Evropy uloupili více než půl milionu děl včetně obrazů Pabla Picassa, Vincenta Van Gogha, Salvadora Dalího nebo Clauda Moneta. Paradoxně šlo mnohdy o umění, jež Adolf Hitler a oficiální stranická linie považovali za „zvrhlé“.

Fotogalerie

Sběr a svoz umění měla na starost organizace Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg vedená hlavním nacistickým ideologem Alfredem Rosenbergem a Göring jako vášnivý sběratel si řadu děl přivlastnil.

Byla to přitom regulérní až vojensky naplánovaná „operace“. Ukořistěné umění putovalo nejprve do pařížské Míčovny postavené v roce 1861 za vlády Napoleona III. Budova, v níž se od roku 1909 pořádaly výstavy, nacistům posloužila jako skladiště. První zásilka, která odtud putovala do Německa, byla naložená ve třiceti železničních vagonech a obsahovala především díla ze sbírky Rotchildů. Jedním z nich byl třeba Astronom od Jana Vermeera. Olejomalba z roku 1668 si v té době „vysloužila“ malé razítko se svastikou na zadní straně, po válce byla Rotchildům navrácena a nyní visí v pařížském Louvru.

Johannes Vermeer, Astronom, kolem roku 1668

Johannes Vermeer, Astronom, kolem roku 1668

Hitler měl s tisíci uměleckých děl velké plány. Budoucí německý Vůdce prožil dětství v Linci a město hodlal povýšit na rakouskou metropoli místo Vídně, kterou nenáviděl. V novém centru mělo po válce (podle plánu v roce 1950) vyrůst Führermuseum a vystavovat právě výběr z ukradených obrazů a soch. A to včetně „zvrhlého“ moderního umění, jímž otevřeně opovrhoval.

S blížícím se a pro nacistické Německo nic dobrého nevěstícím koncem války byla snaha nakradené umění uschovat, spousta obrazů tak byla ukrytá jednak na odlehlé zámky, ale třeba také do šachet nejrůznějších podzemních továren. Po nich se pídily zvláštní jednotky složené z kunsthistoriků, které postupovaly spolu s armádou. Jejich příběhy líčí například americký film Památkáři.

Několik kilometrů od Berchtesgadenu našli Američané betonový vchod do obří jeskyně, která skrývala řadu uměleckých děl.

Několik kilometrů od Berchtesgadenu našli Američané betonový vchod do obří jeskyně, která skrývala řadu uměleckých děl.

Další tisíce děl se objevovaly až po letech a jiná na to teprve čekají. V prosinci 2013 se třeba zjistilo, že dva obrazy umístěné v berlínském Spolkovém sněmu byly nejspíš ukradené za války. Pozdvižení vyvolala i existence sbírky Cornelia Gurlitta, jejíž část dal dohromady jeho otec, který pro nacisty pracoval.







Hlavní zprávy

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Pracovník skladu

Menzies Aviation (Czech), s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.