Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drážďany vystavují Raffaela, za zapůjčení madony orodoval sám papež

  8:15aktualizováno  8:15
Německo v těchto dnech hostí několik výstav italského renesančního umění. K Berlínu a Kolínu nad Rýnem se přidaly Drážďany, které lákají mimo jiné na obrazy madon od Raffaela Santiho. Poprvé mimo Vatikán je zde k vidění i jeho Madona z Foligna, za jejíž zápůjčku do rodného Německa intervenoval sám papež Benedikt XVI.

Raffaelova Madona z Foligna dorazila na výstavu do Drážďan. | foto: AP Photo/Jens MeyerČTK

Po téměř 500 letech se tato tři metry vysoká oltářní malba v drážďanské Galerii starých mistrů potkává se svou "sestrou", patrně nejznámější Raffaelovou Sixtinskou madonou, kterou má saská obrazárna natrvalo ve svých sbírkách. Obě díla vznikala skoro současně. Spolu s Raffaelovými přípravnými kresbami a mědiryty jeho spolupracovníka Marcantonia Raimondiho, které jsou rovněž vystaveny, nabízejí podle organizátorů nevšední pohled do ateliéru renesančního génia.

Raffaelova Madona z Foligna je v Drážďanech vystavena vedle své

Raffaelova Madona z Foligna opustila Vatikán i díky přímluvě papeže.

"Je to unikátní příležitost porovnat vedle sebe oba tyto 'sourozenecké obrazy' jako tehdy před 500 lety, kdy je s velkou pravděpodobností měl Raffael ve svém ateliéru," řekl kurátor výstavy Andreas Henning, podle něhož představují vrchol malířského umění renesance v Římě.

"Zpodobnění madon a zjevení na nebesích se na nich malířsky tak významně posunulo, jak by si to Michelangelo ani Leonardo nedovolili," tvrdí jen z autorů expozice příznačně nazvané Nebeský lesk (Himmlischer Glanz), kterou galerie v drážďanském zámku Zwinger hostí do 8. ledna příštího roku. Její konání souvisí s nadcházející návštěvou Benedikta XVI. v Německu.

Pořadatelé přiznávají, že bez jeho přičinění by se neuskutečnila. "Každé muzeum má díla, která nikdy nepůjčuje. Ve vatikánské pinakotéce k nim patří Madona z Foligna. Vatikán by proto nikdy neopustila, pokud by papež nechtěl osobně udělat gesto, jako tomu bylo v tomto případě. A nemělo by smysl tuto madonu posílat nikam jinam než právě do Drážďan, neboť vlastní Sixtinskou madonu, kterou mimochodem také nepůjčují," vysvětlil další z kurátorů Arnold Nesselrath.

Raffaelovy slavné obrazy doplňují ztvárnění madon od jiných významných renesančních malířů jako Albrechta Dürera, Lucase Cranacha staršího nebo Matthiase Grünewalda, kteří působili severně od Alp. Podle organizátorů tak výstava představuje ucelený pohled na náboženské malířství v tehdejší Evropě krátce před vypuknutím reformace.

Raffaelova Madona z Foligna je v Drážďanech vystavena vedle své

Raffaelova Madona z Foligna je v Drážďanech vystavena vedle své "sestry", patrně nejznámější Raffaelovy Sixtinské madony.

Portrétní umění té doby prezentuje od konce srpna Bodeovo muzeum v Berlíně instalací nazvanou Tváře renesance (Gesichter der Renaissance). Její tvůrci svezli ve spolupráci s newyorským Metropolitním muzeem do německého hlavního města přes 150 portrétů od Donatella, Verrocchia nebo Botticelliho. Nechybí mezi nimi ani proslulá Dáma s hranostajem Leonarda da Vinciho.

Hned po svém zahájení se tato výstava stala obrovským magnetem a stály se na ni několikahodinové fronty. Aby muzeum nápor zájemců uspokojilo, prodloužilo v některé dny svou otevírací dobu. Za necelé dva týdny už výstavu zhlédlo přes 26 tisíc návštěvníků a další mají šanci do 20. listopadu.

Končí se 20. listopadu

Ve stejný den uzavře své brány i expozice italských kreseb z 15. a 16. století, kterou pořádá Wallrafovo-Richartzovo muzeum v Kolíně nad Rýnem k 500. výročí narození Giorgia Vasariho. Florentský malíř a architekt proslul jako životopisec italských renesančních velikánů v čele s Raffaelem, Michelangelem a Leonardem, jejichž práce jsou na západě Německa rovněž k vidění. Německá veřejnoprávní televize ZDF přehlídku příznačně pojmenovanou Vasari 500 už nyní označila za výstavu roku.

A to na milovníky umění ještě čeká od příštího týdne v mnichovské Hypo-Kunsthalle expozice 170 portrétů od renesančních malířů z německých zemí Dürera, Cranacha nebo Hanse Holbeina mladšího.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Jan Zrzavý
Žlutý Kristus a další Zrzavého poklady. V létě bude i Kyncl a Gutfreund

Letní prázdniny se blíží, přesto galeristé po celém Česku stále pilně chrlí na své návštěvníky nové a nové výstavy. K vidění je dílo Jana Zrzavého, Františka...  celý článek

Óda, Adam Štech pro Letní výtvarný salon
Mladí umělci táhnou. Galerie Kodl prodlužuje Letní výtvarný salon

Pražská Galerie Kodl zasvětila prázdninové měsíce Letnímu výtvarnému salonu, který představuje mladou generaci českých výtvarníků. Kvůli rostoucímu zájmu ze...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.