Gerhard Roth napsal: "Cítí-li se nějaký autor určitou zemí zraněn natolik, že sáhne k poslednímu prostředku zákazu uvádění, je třeba to respektovat. Že ho Peymann chce hrát, je sice pochopitelné, ale přesto neméně chybné." Na Bernhardovu stranu se postavil i španělský autor Javier Marías: "Lidé, kterým důvěřoval, ho zrazují, když zemřel. Tento zřejmě čistě komerční postoj považuji za opovrženíhodný a nebohý."
Režisér a dramatik George Tabori odbyl námitky lakonickou poznámkou: "Bernahard psal hry a ty patří publiku. To není osobní věc a je důležitější než poslední vůle."