Pořad, v němž rodiny cestují časem, není nový, britská BBC ho vysílá pod názvem Turn Back Time: The Family už několik let. Nový je jen poprask, který vyvolává jeho česká verze, situovaná do druhé světové války a nazvaná Dovolená v protektorátu. Provokace, nechutnost, zneuctění obětí?
Se znalostí prvních dvou epizod lze ujistit, že nic tak zlého Dovolená v protektorátu nepáchá. Pokud někomu ubližuje, pak jen sama sobě neujasněným smyslem i tvarem. Dá se pochopit, že i veřejnoprávní stanice chce využít módy reality show, sledujících kamerami „obyčejné lidi v neobyčejné situaci“, leč na rozdíl od komerčních stanic potřebuje bohulibější záminku, zde praktickou lekci dějepisu (podobné vysílá i History Channel).
Ale pak by měla projekt vypracovat k dokonalosti i vypravěčsky. Například hodit rodinku rovnou do vody a teprve v konkrétních situacích ji představovat – ale činí pravý opak. Úvod tvoří dlouhé seznamování s idylkou u bazénu, následuje první „malá domů“ – výlet do mincovny, kde jim ukážou výhru, milion ve zlatě, a druhá propagační zastávka v ostravském studiu, kde se pokochají kostýmy, převlečou, přečešou. Čtvrt hodiny uteče, a pořád se ještě připravují – to už hrdinky Výměny manželek ostře zařezávají.
Tahounem rozšafnosti i přirozenosti je babička, na niž také němčina z rádia díky osobní paměti nejvíc působí. Nicméně stále všichni vědí, že je to jen hra, kamera leccos aranžuje, i občasné návštěvy zosobňují herci jako z Járy Cimrmana: „Pozdrav pánbůh, hospodáři!“Další minuty tečou, když si rodina prohlíží svůj dočasný domov na samotě, kravičku, pašíka, kadibudku, a zažívá legrácky a la Ranč U zelené sedmy. Na rozdíl od Vyvolených, kteří se pod dozorem diváků jen svůdně povalovali, sice pracují, ale hospodářství není ani dnes ničím výjimečným a zručnost v dojení krav nemá co do činění s protektorátem, který se připomene až po půlhodině z rozhlasu.
Dovolená v protektorátuČesko, 2015, 8x55 min režie: Zora Cejnková, Jan Bělohlavý |
Jaký má tedy pořad cíl? Zabírají věcné detaily: kolik za týden vydělají, kolik za to mohou koupit, nač stačí potravinové lístky, co jim zbude po povinných odvodech armádě. Zažitá zkušenost přebije učivo, byť občas si pořad fakta upravuje, nicméně pravé ohrožení může jen simulovat. Třeba od třetího dílu přitvrdí, ovšem zatím předvádí spíše reklamu na agroturistiku, údiv nad tím, že pracují rukama, perou v neckách, štípou dříví, budují schody a že jim pak zdravě vyhládne. Což však ukazuje změkčilost moderní civilizace, podobně testovanou v soutěžích typu Kdo přežije?, nikoli způsob života za protektorátu.
