Zaprvé dostala trefný, jemně sžíravý a vyčerpávající distribuční slogan: Některé rodiny mohou přežít všechno - i jeden druhého. Sedí to obsahově i v obou významech slova přežít; není co dodat.
Zadruhé se pyšní společnou účastí slavného hereckého klanu dědečka Kirka, syna Michaela a vnuka Camerona Douglasových, ještě doplněného jejich exmanželkou, matkou a babičkou Dianou Douglasovou. Což se povedlo poprvé, nadto po stránce herectví to funguje opravdu na dotek jako jemné švýcarské hodinky.
Zatřetí - a tady už přestává být důvod k jásotu - má tenhle film zcela obrácený rytmus, než bývá zvykem. Většinou se divák zprvu baví, pak se počne vrtět, pošilhává na hodinky, a uprchne-li tak čtvrthodinku před koncem, může si uchovat jakž takž iluzi. Ale v případě snímku Tak to chodí je tomu přesně naopak. Zpočátku se člověk ošívá, tu a tam pousměje, mezitím loví v paměti, který mistr naposledy uměl natočit příběh "o ničem" čili o zdánlivých banalitách rodinných vztahů tak napínavě, že utekl jako voda. Ale postupně se děj zahušťuje, vlídný humor přiostřuje do černa, situační legrácky vyhrocují v groteskní války. A se závěrečnými titulky přijde dokonce lítost, že se hrdinové loučí právě teď, vlastně v nejlepším.
Stavebně tedy film pokulhává, režisérskými ohňostroji taky nevybuchuje, ale zařídit se podle toho a vplížit se do kina až vpůli promítání by bylo přece jenom zpozdilé, protože některá z nitek charakterů a citů by mohla ve výsledné výšivce rodinného ubrusu chybět.
Grombergovi, jak se filmoví Douglasovi jmenují, jsou totiž sehraní jen navenek. Jakmile se sejdou u svátečního stolu, fasáda se drolí. Dědeček Kirk se projevuje coby protivný rýpal a domýšlivý despota, jenž si navzdory vetché tělesné schránce hýčká sebeklam zdatného sportovce a jízlivě usazuje svého dospělého syna Michaela. Ten mu bezděčně oplácí stejnou mincí tím více, čím zoufaleji se mu snaží nepodobat. Zároveň nerozumí svým vlastním potomkům, zdánlivě bezstarostnému flákači Cameronovi a jeho mladšímu bratrovi, podivínskému mudrlantovi, jenž jako by přišel z docela jiné rodiny. Navíc se Michaelův hrdina ocitne kvůli domnělé nevěře v manželčině nemilosti, takže je potupně vykázán z ložnice do obýváku, kde čelí dědečkově posměchu a útrpným pohledům svých dětí. Vlastně jediným tmelícím andělem rodu zůstává babička, leč andělé patří na nebesa. Teprve řetěz tragikomických katastrof donutí členy rodiny, aby se znovu semkli v obranný šik - jeden za všechny, všichni za jednoho.
Ono "semknutí" bohužel vroubí průtoky slovního cukrkandlu. Zato tam, kde se dojetí klube nepřímo zpoza břitkých hádek jiskřících sarkastickým ostrovtipem, se kino s ulehčením nadechne. A pak se naplno poddá mužskému i hereckému šarmu hlavních aktérů, zejména stále řízného Kirka a sebeironického Michaela, ale i přirozeného dědice jejich daru Camerona. Třeba zdánlivě nepodstatná scénka, v níž se tři muži Douglasovi ve člunu věnují namísto rybaření vzájemným suchým jízlivostem, vyzařuje takovou lehkost, hravost i harmonii, že z plátna srší radost sdílená od první řady po balkon. Snad si mohli vybrat silnější scénář, ale přesto dávají najevo napříč trojí generací, že Douglasovi jsou zkrátka třída.
|
Tak to chodí | |
| režie | Fred Schepisi |
| scénář |
Jesse Wigutow |
| kamera | Ian Baker |
| hrají | Michael Douglas Kirk Douglas Cameron Douglas Diana Douglas Rory Culkin Michelle Monaghan |
| hudba | Paul Grabowsky |
| původní název | It Runs in the Family |
| délka | 109 minut |
| žánr | tragikomedie |
|
Tak to chodí - premiéry | |
| kina | 24. července 2003 |
 Fotografie z filmu Tak to chodí |
