Ptal se vás v novém roce už někdo na něco jiného než na peníze?
Na ty se ptá každý. Bonmot "peníze jsou až na prvním místě" je sice krásný, ale v české kultuře platí dvojnásob.
Zrušení státních fondů kultury a kinematografie, které navrhlo ministerstvo financí, zatím vláda stáhla z jednání a filmaři si osud "svého" fondu hlídají. V jakém stavu je fond kultury?
Podařilo se mi ho vzkřísit a podpořit osmi miliony z loterie Euroloto. Navíc mám dobrou zprávu - po sporech se společností Sazka jsem s nimi uzavřel mír a společně připravujeme loterii novou. Výtěžek půjde do fondu kultury, ale speciálně na památky. Při každém losování představíme památku, které peníze pomohou. Pak je tu bývalý Ústřední kulturní dům železničářů v Praze na Vinohradech, který je v majetku Českých drah, tedy ministerstva dopravy. Domluvil jsem se s ministrem Milanem Šimonovským, že budovu bezplatně převedeme na můj úřad. Začlením ji do majetku fondu kultury, měla by mu přinést 13 milionů korun ročně. To je model vícezdrojového financování kultury, které prosazuji.
Zatím jste zmínil jen dva zdroje.
Vysvítá naděje, zatím asi na třicet procent, že by se Barrandov mohl vrátit do rukou státu. Víc neprozradím. Chce to přesvědčit vládu ve věcech závislých na restrukturalizaci hutního průmyslu.
Znamená to, že by se Barrandov znovu privatizoval?
Ne. Šlo by o akciovou společnost, s tím rozdílem, že zisk, který teď míří do Třineckých železáren, by mířil do českého filmu. Nebo na opravy Barrandova. Tak třetina vlády je nakloněna mi pomoci.
Peníze z loterie Sazky půjdou i na památky postižené povodněmi?
Nevylučuji to. Hlavně chceme začít s důkladnou rehabilitací památek. Teď na to budou peníze.
Ředitelování v ČT bych Stropnickému nepřál
Česká televize už zase čeká na nového ředitele. Je pravda, že z kandidátů jste podporoval Martina Stropnického?
Nevěnoval jsem jeho angažování pozornost do chvíle, než mě sám požádal o konzultaci. Jako jeho přítel jsem mu řekl o všech pozitivech i negativech. Přečetl jsem si pak, že byl údajně můj kůň. To nikdy nebyl. Martin je můj přítel a ředitelování České televize bych mu v žádném případě nepřál. I když člověk přeje svým přátelům vždycky to nejhorší, jak praví české přísloví.
Ale o možnosti jeho návratu na ministerstvo kultury jste se Stropnickým hovořil?
Ale to bylo dávno předtím. Nabídl jsem mu funkci státního tajemníka. V důsledku reformy státní správy získají ministerstva od 1. ledna 2004 naprosto jinou strukturu. Chod úřadu v podstatě povede státní tajemník. Mým zájmem bylo mít takového státního tajemníka, se kterým bych si rozuměl, na spoustě věcí se dohodl, a hlavně s ním neválčil. Martin se mi zdál ideální, ale měl už podepsanou smlouvu na roční angažmá ve vinohradské scéně. Řekl, že kdyby nabídka přišla o pár týdnů dřív, zřejmě by ji přijal.
Je pravda, že se možná na ministerstvo vrátí i Michal Prokop?
To je zatím v jednání. Nabídl jsem mu místo politického náměstka, který přichází i odchází s ministrem - na rozdíl od státního tajemníka. Michala Prokopa jsem oslovil mezi jinými a dal mu čas na rozmyšlenou. Ještě nevím, jak se rozhodl.
Nechci nechat televizi ve štychu
Jak vypadají přípravy nového zákona o ČT?
Skončilo připomínkové řízení. Překvapilo mě, že zásadní připomínky zazněly od poslankyně Hany Marvanové, která původně slíbila, že se příprav zákona zúčastní. Přizval jsem zástupce profesních organizací i všech politických stran. ODS odmítla - o to víc teď Ivan Langer křičí, jak je zákon špatný. Za Unii svobody účast slíbila Marvanová, nepřišla ani jednou. Ze strany US nyní padají připomínky, které zákon zcela bourají.
Možná nejvíc vadí, že se v zákoně snažíte zvýšit nezávislost a neodvolatelnost generálního ředitele?
Teoreticky mohou nastat politické tlaky, které zapříčiní odvolání ředitele ČT. Podle nynějších zákonů by neměl šanci se ubránit. Nový zákon mu dává možnost obrátit se na soud.
PAVEL DOSTÁL
Chcete také více reklamy v České televizi, dokonce trojnásobně.
Narodil se 25. února 1943 v Olomouci. Do roku 1964 pracoval jako chemický technik, potom se věnoval divadlu, psal hry a režíroval. Na konci 60. let byl členem KSČ, odkud po sovětské invazi vystoupil. Živil se jako topič, skladník nebo jeřábník. Do politiky vstoupil po roce 1989, stal se poslancem Federálního shromáždění za OF. V roce 1991 vstoupil do ČSSD, ministrem kultury je od roku 1998.
Nechápu, proč je to takový problém. V jiných zemích je reklama ve veřejnoprávní televizi třeba mnohem vyšší. Koaliční poslanci navíc protestují nejen proti zvýšení reklamního prostoru, ale i koncesionářského poplatku. Mohu si o televizi myslet cokoli, ale i když nejsem spokojený s tím, jak plní veřejnou službu, nemohu ji nechat ve štychu, pokud jde o její financování. Několik let se poplatky nezvedly, naopak energie a další vstupy jsou dražší. Televize se pak ocitá v nebezpečí bankrotu. Přitom si nedělejte iluze, že by ČT ta navrhovaná tři procenta reklamy využila, jde spíše o limit. Ale v kombinaci zvýšení reklamy i poplatků by se rozpočet zvedl asi na pět miliard, což by vyhovovalo potřebám.
Řekl jste - mohu si o České televizi myslet cokoliv. Znamená to, že i vy si myslíte, že nevyrábí věci, které by měla?
Pokud ji posuzuji nikoli jako ministr, ale jako divák, myslím, že se šíleně přibližuje komerční televizi. Třeba zpravodajství - u veřejnoprávní televize najednou nejde pouze o informaci, ale o příběhy. To je typické pro komerční televize. Copak CNN nebo BBC někdy vypráví nějaký příběh? Ne, prostě sděluje informace, v jiném pořadu je třeba komentuje. Ale nestoupá si s vyhrnutými kalhotami do vody, aby bylo vidět, kam hladina sahá. I zábava se přibližuje komerci. V socialistické televizi byl tým kolem Kaisra a Lábuse sice ideologicky sešněrován, ale dokázal dělat kvalitní zábavu. Ale podívejte, co tito pánové dělají teď! S prominutím pr dí v Zeměkouli, což se mi strašně nelíbí. Ale jen na základě toho nesmím říct, že nedostanou peníze.
Dotace chce kdekdo
Ministerstvo kultury má podobný rozpočet jako ČT. Musíte hradit škody po povodních, proto se tím více lidé ptají na výši podpory literárních časopisů, divadelních projektů a podobných aktivit.
Naše loňské dotace činily celkem jednu miliardu 519 milionů korun. Z toho šlo 790 milionů na památkářské programy, 263 milionů na kulturní aktivity, ostatní na knihovny, ochranu muzeí, galerií a podobně. Tyto částky ovšem nemohou pokrýt požadavky, nýbrž potřeby. Nyní evidujeme požadavky za dvě miliardy korun. Není možné, aby se každý, kdo začne podnikat v kultuře, obracel na stát. V Praze existují dvě velká soukromá divadla bez jakékoli podpory státu. Samozřejmě to neznamená, že jim ministerstvo nemůže přispět grantem na inscenační projekt. Ale odpovědnost za kulturu nemá jen stát. Musí ji mít i kraje a místní samosprávy.
Vraťme se ještě k válce o literární časopisy.
Představte si, že se čtyřicet subjektů rozhodne vydávat literární časopis. A každý říká: Státe, ty mně musíš dát, můj časopis je opravdu zapotřebí. Grantová komise, která příspěvky rozděluje a do jejíchž kompetencí vůbec nezasahuji, má těžkou práci. Má třeba osm milionů, musí určit, které časopisy jsou pro českou literaturu podstatné, a ty podpořit co největší částkou.
Čili platí: raději méně titulů, ale dotovaných větší částkou?
Proč se některé časopisy nedomluví a nespojí? Někdy mezi nimi nevidíte rozdíl. Státní podpora navíc nebude úměrná množství informací, ale jejich podpoře literatury. Ministerstvo nemůže podporovat politickou část časopisů, proto některé dostaly peněz méně. Ale bylo to rozhodnutí rady, ne moje. Vylučuji, že by šlo o mou osobní válku s nějakým šéfredaktorem.
Můžete ovlivnit zápas o peníze v parlamentu? Každý rok propuká boj mezi filmovými festivaly, kolik peněz od poslanců dostanou.
Vím, že pro existenci filmové kultury v České republice jsou zapotřebí festivaly dva: Karlovy Vary a Zlín. Svůj tlak směřuji k tomu, aby dostaly co nejvíce peněz. Když neuspěji ve vládě, zkouším to přes poslance ve sněmovně. Je absurdní, že příspěvky nenavrhuje kulturní výbor, ač v něm sedí poslanci, kteří problém kultury berou komplexně. Jenže příspěvky prosazují jednotlivci. Protože poslanec z města X potřebuje vodotrysk, domluví se s panem z města Y, který chce opravit kostelík, že pro své návrhy budou vzájemně hlasovat. A já přece neřeknu: ten kostelík neopravujte. Jaký bych to byl ministr kultury?
Budete se tuhle situaci snažit změnit?
To už jsem vzdal. Museli by to chtít poslanci, musel by se změnit jednací řád, který by jasně řekl, že pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu mohou dávat jen výbory. Ale na to poslanci nepřistoupí, tak vznikají koupaliště tam, kde není voda.
Další cédéčko nechystám
Když nezměníte poslance, změnil byste ČT jako její ředitel?
Velmi teoretická otázka. Myslím, že bych nezměnil Českou televizi, ale mohl bych dosáhnout změn, aby byla vnímána jinak. Ideální by bylo vybudovat ji znovu, udělat jasnou organizační změnu. Zde jsem v rozporu s Ivem Mathém, kterého si jinak vážím, protože si myslím, že produkční systém, kdy producent rozhoduje o umění, televizi ničí. Původní redakční systém, který Mathé nazývá systémem bolševickým, byl podle mě lepší. A funguje i v nebolševických státech. Návrat k němu a organizační změna by televizní problematiku teoreticky mohly vyřešit.
Znamená to, že byste do výběrového řízení na šéfa České televize šel?
Ne. Myslím, že mám právo na klidné stáří - 25. února, v den vítězství pracujícího lidu, mi bude šedesát let.
Můžete se tedy vrátit k pop-music a vydat další nahrávku...
Blázníte? Nešlo o pop-music, ale o divadelní písničky. S Honzou Kanyzou a Láďou Kerndlem jsme je dali dohromady ze zapomenutých divadelních kusů, které jsem napsal. Teď už žádné písničky v zásobě nemám.
Nezkusíte nějaký jiný žánr, třeba hip hop?
To bych neuměl, tenhle styl mi pouštějí doma a je to něco strašného. Byl jsem sice nedávno osloven, jestli bych pro jedno divadlo nenapsal písňové texty, ale bohužel nemám čas.
Ale po divadle se vám stýská - nebo ne?
Dopsal jsem divadelní hru, na níž jsem pracoval o dovolených čtyři roky. Ale dohodl jsem se s přáteli, že i když se jim líbí, bude lepší ji ředitelům divadel nabídnout, až nebudu ministrem. Protože teď by kritici napsali: No jistě, ministrovi vyhověli.
 Ministr kultury Pavel Dostál si pochutnával na gulášové polévce a poslouchal vtipy textařky Gábiny Oswaldové. |
 Pavel Dostál a Jiří Suchánek. |
 Ministr Pavel Dostál střídá doprovod - stejně jako šály |
 Ministr kultury Pavel Dostál konverzuje s Radkem Brzobohatým a jeho manželkou Hanou Gregorovou. |
 Ministr kultury jako Picasso. Pavel Dostál je svou původní profesí divadelník, ale nechal se přesvědčit, že by se měl umět postavit i k malířskému plátnu. |
 Ministr kultury Pavel Dostál. |
 Pár skleniček jsem už s Vladimírem Špidlou vypil, říká ministr kultury o svém vztahu s předsedou vlády. |
 Před chvílí se Pavel Dostál podruhé stal ministrem kultury. Tentokrát jej do funkce uvedl nový premiér Vladimír Špidla. |
