GLOSA: Je jeden muž. Ale má šedesát šest podob, trochu podle ďábla

Novinářka a spisovatelka Dora Kaprálová říká o své útlé Zimní knize o lásce, že je to čtení kratochvilné. Bylo to bezpochyby i kratochvilné psaní, kapitoly na pár řádek, maximálně na stránku, jako by tu skotačily na čerstvém lednovém prašanu a výskavě po sobě mrskaly koulemi.

Spisovatelka Dora Kaprálová | foto: Radek Miča, MAFRA

V úvodu Zimní knihy o lásce stála inspirace Peterem Esterházym a jeho titulem Jedna žena. V odpověď mu Kaprálová psala po dva první měsíce loňského roku každý den jednu literární etudu na téma Je jeden muž - tahle věta většinu textů v knize také uvozuje. Dávají sečtené dohromady "jen trochu ďábelské číslo" šestašedesát.

Zimní kniha o lásce

70 %

Autor: Dora Kaprálová

Vydavatel: Archa

82 stran, cena 229 korun

Radost je číst. Místo nuceného každodenního dobývání myšlenky na zadané téma, k němuž by celý experiment mohl klidně po pár dnech sklouznout, tryskají ze stránek zajíkavá vyznání, zkratkovité, a přece výstižné definice vztahů, snové fantazie o mužích, jež potkáváme na ulicích a prohlížíme si je o vteřinu déle, než by bylo slušné, i trochu hanbaté obrázky.

Obálka Zimní knihy o lásce

Milovat lze různé typy svéráznými druhy lásek: maďarského tanečníka, o nějž se Češka z Brna žijící v Berlíně habsbursko-monarchisticky opírá, když se snaží do sebe nevrážet v úzké chodbě. Ježíše. Jamieho Olivera. Berlínského řezníka, plešatého úředníka, manžela i muže z antikvariátu. I popeláře, který močí do sněhu, žlutá stopa pak slouží dětem za klouzačku.

Kaprálová místy používá i zábavné zkratky, místo milovat píše jen písmeno M, postupně přidává zkratkám na délce, takže v závěru je už k mání třeba modlitb., které chybí jen závěrečné a.

Někdy se v refrénu "Je jeden muž" zatřpytí obměna, to když Kaprálová vyznává lásku genderu či slovenštině. A sem tam vychrlí samozřejmě i nenávist, to je přirozené, ta k lásce patří. Svěží čtení, zdařilá literární rozcvička.