Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Literární misionáři. Pět set dopisů tvoří kroniku přátelství se Škvoreckým

  13:36aktualizováno  13:36
Vychází záznam pozoruhodné korespondence mezi Josefem Škvoreckým a Otou Ulčem. Spřátelili se v roce 1969 a udržovali spolu čilou komunikaci, často si volali a nakonec i posílali e-maily.

Knihu doprovází fotografie ze spisovatelova života. | foto: nakl. Šulc-Švarc

Byli téměř sousedé, první žil v emigraci v Binghamtonu, druhý v Torontu. Dopisů se zachovalo přes pět stovek. Je to dva roky, co Josef Škvorecký zemřel. Ulč teď vydává jejich korespondenci v pozoruhodném souboru, který svědčí o osudovém přátelství, na pultech bude v pondělí. První dopis je z června 1969.

"Trápil jsem se rozhodnutím, zda mám vše prezentovat v důsledně chronologickém sledu a riskovat přitažlivost srovnatelnou s četbou jízdního řádu, nebo raději mezi roky a dekádami přeskakovat podle tematické potřeby té které kapitolky. Dilema jsem se pokusil zvládnout polovičatým kompromisem," píše v úvodu ke knize nazvané jednoduše Škvorečtí. Nešlo totiž jenom o kamarádství se spisovatelem, přátelily se celé rodiny, Škvoreckého žena Zdena Salivarová na straně jedné a původem Číňanka Priscilla Ulč na straně druhé. Když se pak Ulčovým narodil syn, psali Škvorečtí: "Jsme rádi, že je na vztek Rusákům o jednoho Číňana víc, a tohle je navíc český Číňan americké národnosti."

Ulč vtipně glosuje, číst jeho texty je zážitek, při němž čtenáři cukají koutky v blaženém úsměvu - listopad ’89 nazývá sametovým kotrmelcem, o Škvoreckém píše, že jeho způsoby nebyly nijak sedativní, tedy že často cestoval, Priscille "Mao schlamstnul paláce a rozkulačil latifundie".

Fotogalerie

Nejenom o literatuře se tady vede řeč. Autor podává zprávu o životě exulantů, nezřídka dokáže trefně shrnout podstatu kulturních rozdílů. Jímavá je zpráva o založení nakladatelství 68’ Publishers. Zatímco Škvorecký pochyboval, zda do riskantního podniku jít a vydávat zakázané autory, jeho žena byla optimističtější.

"Svému misionářskému poslání se věnovala sedm dní v týdnu a víc než osm hodin denně. Kde vzít čas k uplatnění jejího spisovatelského talentu, kolik asi Honzlových bylo obětováno, nezplozeno a nedonošeno?" píše Ulč v narážce na Salivarové román Honzlová, který je vedle Škvoreckého Zbabělců neprávem pozapomenutý.

Ulčova kniha je kronikou krásného vztahu lidí, které spojil nelehký osud. V závěru autor, jenž se často se Škvoreckým pozastavoval nad existencí vyšší moci, píše: "Nejsem přesvědčen o neexistenci Boha - to jsou Josefova slova, která si vybavuji. Snažím se souhlasit, pokud možno s nadějí, že si o tom ještě někdy pěkně popovídáme."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.