Dobrodruzi, omezenci i milenci

Opakování je sice matka moudrosti, ale pro film není zrovna nejšťastnější, když divák nad každou novinkou co chvíli loví v paměti, kde už tohle viděl a co mu to připomíná.

Americká akční komedie Vítejte v džungli obsahuje běžné situační legrácky a jeden něžný žert - Arnold Schwarzenegger v úvodní scéně z nočního klubu projde kolem hrdiny filmu se slovy "Měj se" a zmizí, čímž mu symbolicky předá štafetu svalnatého ranaře kladného typu.

The Rock v hlavní roli musí nejprve předvést, jakou má sílu, než se vydá za posledním úkolem do exotických krajů. Tam ho čekají zubožení horníci a omračující kulisy zlatých dolů jako ve filmu Zorro - Tajemná tvář, dobrodružná výprava do džungle za pokladem vědecké hodnoty jako v Indianu Jonesovi, zvířata jako v Anakondě, sladký zloduch v podání Christophera Walkena, domorodá kráska, bojové kousky... Přesně taková oddechová podívaná, jakou si člověk umí představit.

Francouzská komedie Drž hubu! probudí stesk po zlaté éře tohoto žánru, který se zde křísí za pomoci akčních prvků. Dialogy sice nejsou bez vtipu, jenže jde o humor z rodu snímků Blbý a blbější či Ještě větší blbec, než jsme doufali. Pro případ, že by to publikum samo nepoznalo, každá z postav opakuje "To je ale blbec!", kdykoli jí Gérard Depardieu coby žvanivý moula s úzkým duševním obzorem a širokým srdcem zkříží cestu. Jeho karikatura zlodějíčka tvoří protipól mlčenlivému mistru zločinu, kterého hraje Jean Reno. Dále se tu vyskytují psychiatři, blázni, pár hezkých honiček, víc zbytečných vulgarit, švanda o homosexuálech a dojetí nad mladičkou balkánskou
uprchlicí.

Druhý příspěvek z Paříže Vadí nevadí je rozhodně zajímavější, přinejmenším režijně. Jeho tvůrce Yann Samuell nezapře, že býval animátorem, a celý snímek se vnější podobou otevřeně hlásí k vysoce stylizované nápodobě slavné Amélie z Montmartru. Prudké nájezdy a střihy, glosující vypravěč, snové létání mezi obláčky i pády střemhlav, to vše provází hrdiny netradiční romantické komedie při jejich věčných výletech do světa hravosti, která je v dětství únikem a v dospělosti citovou pastí. Hezké téma: jak si mohou uvěřit dva lidé, kteří nikdy nic nebrali vážně? Cvičení obraznosti mezi nebem a zemí však nepůsobí tak přirozeně jako v Amélii, která navíc svou hrou jiné obohacovala, kdežto tihle trhlí milenci víc ubližují. A smyčka jejich vztahu se k pěkné pointě napíná moc dlouho.

Vedle spirály fantazie "druhé Amélie" je polský Edi, typický festivalový snímek, po filmařské stránce vyloženě chudičký. Příběh dvou ztracenců putujících mezi sběrnou šrotu a lacinou nálevnou, kteří dočasně najdou jiný svět na venkově coby pěstouni zavrženého nemluvněte, připomene hrabalovské hledání lidových filozofů a perliček na dně. Bohužel bez Hrabalova humoru, zato s hromadou velkých slov, a hlavně formou, jež má zřejmě postihovat náladu bezčasí, působí však bezbarvě, ploše, bez nápadu i vášní.  

Fotografie z filmu Vítejte v džungli.

,