Božský, italské drama režiséra Paola Sorrentina, jehož hlavní aktér Toni Servillo získal evropského Oscara pro nejlepšího herce, má dokonale nejednoznačného hrdinu.
Je jím Giulio Andreotti, křesťanský demokrat, jenž do italské politiky vešel rok po válce, sedmkrát vedl vládu a přežil "všechno a všechny". Za jakou cenu, to si každý divák odvodí sám; přinejmenším za cenu sebevražedného sarkasmu a nekonečné samoty.
Díky chytré dramaturgii se nehraje tradiční životopis od plenek přes vzestupy a pády, nýbrž portrét neproniknutelného člověka. Možná zločinec, možná štvanec, ale tak či onak silná osobnost. Tak se jeví Servillo coby Andreotti: naprosto přesný v držení těla, ve výrazu, projevu; v nelidské sebekontrole i při elektrizujícím procesu, v úsporném humoru při telefonátu z Kremlu i v citové němé scéně s manželkou u televize.
Božského zahájí vtipná pomůcka- italský slovníček zasvěcující do tamní politiky; a než uběhnou úvodní titulky, plátnem proteče více krve než v mnohém Tarantinovi. Rychlé tempo, skvělá hudba, vynalézavá kamera a nevšední stylizace nastolí nečekaně vzrušující, tísnivou i bizarní podívanou.
Rytmus sice upadá ve střední části náročné na soustředění, která začne hromadit fakta, jména a nitky vedoucí k mafii, ale kdykoli se v nich člověk ztratí, vždycky znovu se zachytí hrdiny, jenž s výrokem "Ironie je nejlepší lék proti smrti přešel i hranici devadesátin." Obsah se tváří nezaujaté, vinu či nevinu neřeší; stačí mu velká filmařina.
Štvanec IRA, jejž natočila režisérka Kari Skoglandová s Jimem Sturgessem a Benem Kingsleym v hlavních rolích, se Božskému podobá ve třech ohledech.
Rovněž vychází ze skutečnosti - popisuje osudy Martina McGartlanda, který byl v 80. letech policií nasazen do teroristické organizace IRA. Též se chová zdrženlivě ve svých soudech. Zná pojmy britští okupanti i irští teroristé; mezi nimi volí svou cestu policista alias Kingsley, jenž v paruce působí trochu rušivě, i jeho mladý práskač.
A také má ve Sturgessovi výtečného hráče: lehkoživku z předměstí, operetního frajírka, pokoutního obchodníčka s kradeným zbožím a kluka s nenuceným kouzlem, který život bere jako hru; dokonce i v tajné misi dvojího si připadá jako Bond.
Zajímavé pozadí tvoří vnitřní podoba IRA, brutální testy i tresty členů, při nichž se nezúčastněně sleduje fotbal; pár nejasností však dojem kazí, počínaje zdrojem peněz a konče až dětinskou důvěrou šéfů.
Krutost výbuchů min i vášní prokládají něžné motivy hrdinova soukromí od matky přes těhotnou ženu po teroristku a la Mata Hari, ovšem filmařsky zaostává režisérka o třídu za italským kolegou. Štvanec IRA vypráví v jedné rovině bez tajemství; za chvíli víme, kam míří. Kdežto Božský zůstává i po dvou hodinách záhadou.
FILMOVÝ GLOSÁŘHodnocení MF DNES: |
