Do divadla, nebo na nákup

Obliba supermarketů a hypermarketů nezadržitelně stoupá. Nejen mezi nákupumilovným občanstvem, ale i u těch, kteří na svět shlížejí okem kritickým a nevlídným. A tak není divu, že hypermarket jakožto metafora současné společnosti v Národním divadle působí dosti otřepaně, ne-li přímo konfekčně.

Divadelní hra Hypermarket slovenského dramatika Viliama Klimáčka je nicméně mnohem méně prvoplánová, než bývá u dramatizací tohoto druhu obvyklé.

Především díky tomu, že autor nestaví do popředí tezi, ale soustředí se spíše na kuriózní propletenec vztahů mezi pěticí protagonistů, kteří v karikované nadsázce reprezentují nejistý postkomunistický svět, potácející se mezi nepříjemnými vzpomínkami a špatně zažitou "moderní" přítomností.

Důležité je samozřejmě i to, že Klimáček umí napsat vtipné, ostře pointované dialogy a všechna klišé i krkolomné dějové zvraty splétá s nepřehlédnutelnou ironií.

Národní divadlo uvádí Hypermarket na své letní scéně - Boudě II, postavené na prostranství mezi historickou budovou a Novou scénou, a úspěšně tak navazuje na loňské hraní na Ovocném trhu.

Sama inscenace však velké nadšení nevzbuzuje: komediální lehkost předlohy nahradilo psychologizující rozehrávání, protikonzumní klišé, která jsou u Klimáčka díky nadsázce přijatelná, vyznívají v pojetí režiséra Michala Dočekala banálně až trapně, řada motivů naopak nezřetelně prošumí.

Na těžkopádnou režii zákonitě doplácejí herci: Jana Janěková zápolí s rolí rozervané mladé dívky s vypětím všech sil, drobnokresba Jana Novotného coby nesmělého exestébáka by mohla být v jiné inscenaci pozoruhodná, zde však působí nepatřičně; o srdceryvně umírající matce Jany Bouškové je snad lépe pomlčet.
Dále než k výkonům rutinně spolehlivým nejdou ani David Matásek v roli "tvrdého" moderního muže a Petra Špalková jako jeho manželka.

Dočekala, zdá se, zajímaly spíše scénické efekty a ornamenty. Těmi inscenace opravdu nešetří: počínaje videoprojekcí (která má alespoň vazbu k ději a prostředí) přes skutečný automobil na jevišti až po zhola nadbytečnou scénku parodující párty osmdesátých let.

Ve finále pak s plnou polopatickou parádou naservíruje další notně obehrané klišé - hyenismus masmédií, navzdory tomu, že autor něco takového zmiňuje jen zcela okrajově.

Sečteno a podtrženo: zájemcům o Hypermarket lze doporučit spíše četbu hry, nejlépe ve slovenském originálu. V ušetřeném čase mohou zajít třeba na nákup.

Dělníci připravují Boudu, novou provizorní scénu Národního divadla v Praze. (24. května 2004)