Leen je drsný, neklidný, ale zároveň citlivý mladík. Jednotvárný život a zaměstnání v docích svého otčíma ho nudí a stále sní o lepší existenci. Není ale schopen odloučit se od svých kamarádů, ale ani od ostrova, který má rád. Daan pracuje na rybářské lodi a volný čas tráví v místním klubu motorkářské party. Hraje na bubny v hard-rockové kapele a experimentuje s halucinogenními sušenými mušlemi. Poslední z trojice, Jacob, je nejmladší ale i nejzodpovědnější. Motorkáři ho přijímají vlastně jen proto, že je výborný kytarista a skládá pro jejich kapelu písničky. Jeho jediným snem a ambicí je hudba, která mu má otevřít cestu do nového života.
|
DIVOKÉ MUŠLE | |
| Režie a scénář: | Erik de Bruyn |
| Kamera: | Joost Van Gelder |
| Produkce: | Erik Schut, Peter Van Vogelpoel |
| Hudba: | David Van Der Heyden |
| Hrají: | Fedja Van Huet, Frank Lammers, Freek Brom, Will Van Kralingenová, Josse De Pauw, Angelique De Bruijneová, Melek Karasuová, Martin Dunne, Hans Veerman, Freark Smink, Marina De Graafová |
| Délka: | 117 min. |
| Premiéra: | 19. dubna 2001 |
Jen jednomu z trojice se to nakonec podařilo. Jacob odjíždí po dlouhém mostě z ostrova, na Leenově motocyklu, s kytarou na zádech, za svým snem. Jeho odjezd sleduje Daan z paluby rybářské lodi.
Divoký rebel s lahví piva
Vede-li hlavní hrdina trpný život odnikud nikam, těžko pak zařídit, aby stejně ploše nepůsobil celý film. Autor Divokých mušlí však do tohoto rizika šel záměrně a přímo čelem; jestliže výsledek vyšel tak napůl, může tedy mluvit o opatrné výhře.
První půle ovšem zavání tvůrčí sebevraždou. V několika vteřinách divák pozná, s kým má tu čest: trojice mladíků se oddává řevu heavy metalu v uprášené dílně nebo bezcílně postává s lahvemi před prodejnou, vede moudré řeči jako "pivo je pivo" a opakuje, že odtud musí vypadnout. "Odtud" znamená zapadákov se studenými barvami studeného pobřeží, kde jedinou událostí roku je slavnost mušlí a kde nehybně vysedávají starci s prázdnými tvářemi: ti, co sílu "vypadnout" nenašli a v rodné díře také zemřou.
V jejich vyhaslém pohledu čte svou budoucnost i kápo party; sní o jiném světě, ale zatím svou divokost vybíjí jen hazardérskými skoky na motorce přes zdymadlo a planými řečmi. Ono husté mrtvo, bezvýchodno a bezútěšno, kletba polovičatosti, jíž skončí každý pokus o změnu včetně zpackané loupeže v bance, celá ta nálada provinční marnosti je přesná, ale stavět jen na ní brzy nestačí. Podobných rebelů přes příčiny totiž plátno hostilo už desítky - konzumentů vesnického sexu a generačních bezstarostných jízd s větrem ve vlasech, kdy vzbouření nemá nový obsah, nevymezuje pro něco ani proti ničemu a není důsledné; spíše jen zabíjí čas.
Takový hrdina potřebuje k rozhodnutí podnět, výzvu. Jenže režisér ji nebyl schopen opatřit lépe než zjevením trhlého Ira, snové figurky, jež se stává hybatelem děje z nouze. Díky téhle známosti dostane chlapcův sen o útěku jasný cíl: Dublin. Ale jeho dívka odjet netouží, pro pocit světačky jí stačí nejbližší město za mostem. Pláče matka, k níž je hrdina vázán dvousečným vztahem na hraně inscestu. Čím víc se mu Dublin vzdaluje, tím více síly musí do svého gesta vložit - a je jasné, že zrada a vzdor nemohou vyústit v harmonii, nýbrž "po rebelsku" tragicky. Oheň, rychlá kola, pistole jsou jen rekvizitami osudu, který si robustní hrdina nosí v očích, méně však v srdci a v hlavě.
 Divoké mušle |
 Divoké mušle |
 Divoké mušle |
 Divoké mušle |
 Divoké mušle |
