Mladá Sage nemá ráda lidi, protože se jí přes tvář táhne ošklivá jizva, připomínka tragické autonehody. Málokdo ví, jak při setkání se znetvořenou dívkou reagovat. Proto Sage pracuje v noci v pekárně, přes den spí. Druhým hrdinou Vypravěčky je Josef Weber, pětadevadesátiletý stařík, jenž nemůže spát. A tak čas od času schází do pekárny, aby si se Sage popovídal. V muži, který je o sedmdesát let starší než ona, najde Sage spřízněnou duši. Jenomže se ukáže, že Weber byl za války přesvědčeným nacistou, v Osvětimi dělal dozorce, má na svědomí mnoho životů.
Sageina babička Minka Osvětim přežila. A je dost možné, že se s Weberem v tom pekle setkala. Zatímco Sage neví, co si se zjevenou pravdou počít, Weber má jasno.
Smrt jako vykoupení
Obálka románu Vypravěčka
Rád by zemřel, protože každodenní výčitky svědomí ho neuvěřitelně trýzní. „Bůh mě udělal dost silného na to, abych nemohl zemřít, ačkoli chci. Měl jsem rakovinu. Dokonce dvakrát. Přežil jsem dopravní nehodu i zlomený krček v kyčli. Dokonce jsem, Bůh mi odpusť, spolykal lahvičku prášků. Ale našli mě Svědkové Jehovovi, kteří náhodou roznášeli své brožurky,“ říká Weber. Smrt pro něj není trestem, nýbrž vykoupením.
Paralelně s vnitřním soubojem mladé Sage, která se sama se smrtí už fatálně setkala, se odvíjí onen tragický příběh její babičky. Minka prožila část života v Lodži, z ghetta ji převezli do koncentračního tábora, později koncem války uprchla. Právě syrový příběh ze čtyřicátých let tvoří nejsilnější část knihy. „Dělala jsem rozhovory s mnoha přeživšími. Jestli jsem dokázala tu hrůzu věrně popsat, vděčím za to jenom jim a tomu, že měli sílu se mnou o tom, co prožili, mluvit,“ vysvětluje spisovatelka v jednom z rozhovorů.
Odpustit, či potrestat?
Svoji Minku přirovnává k Šeherezádě – i ji zachraňuje vyprávění, dokud má komu svůj příběh vyprávět, stále žije.
Picoultová přiznává, že inspirací pro napsání Vypravěčky jí byla kniha známého lovce nacistů Simona Wiesenthala nazvaná Slunečnice, v níž autor musí udělat těžké rozhodnutí. Jako vězeň koncentračního tábora byl přiveden k lůžku umírajícího nacistického důstojníka, který po něm v hodině smrti žádal odpuštění, rozhřešení od Žida, zástupce národa, který se onen důstojník několik let snažil vyhladit.
Morální dilema, jež pak rozpracovala řada spisovatelů i filozofů, se odráží i ve Wiesenthalově knize, svou variaci v podobě litujícího Webera k němu teď své řekla také americká autorka. Její Vypravěčka, jež vyšla před rokem a teď ji v českém překladu vydává Knižní klub, se řadí mezi bestsellery podle prestižního žebříčku The New York Times.
