Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Krysař, Sněhurka a zlá královna v rasismem zmítané Americe

  9:59aktualizováno  9:59
Zrcadlo, zrcadlo, jaká barva pleti je v zemi zdejší nejkrásnější? táže se nigerijskobritská autorka Helen Oyeyemi. Ve své páté knize s názvem Dívka jménem Boy zasadila Sněhurku i zlou královnu do rasismem zmítané americké společnosti. Do smrti žijí, otázkou zůstává, zda šťastně.

Nigerijskobritská spisovatelka Helen Oyeyemi | foto:  Dan Materna, MAFRA

Oyeyemi se zaměřuje na ožehavé, leč stále fantaskní téma postrasové americké společnosti, aniž by ze své grimmovské zóny pohodlí vystoupila.

Boy Novak, mladá žena s paradoxním křestním jménem, se rozkoukává ve Flax Hill v Nové Anglii, kam utekla od otce krysaře. Namísto nového začátku ji čeká naleštěná společnost plná jí podobných blondýnek, koktejlových večírků a marnivosti. Útočiště vyhledává u vdovce, šperkaře Artura Whitmana.

Mluví s pavouky

Nespočet anotací se před čtenáři zpochopitelných důvodů snaží utajit hlavní zvrat. Bez jeho objasnění nebudou literární komentáře nicméně dávat smysl. Dějový obrat je navíc v podstatě jediným hybatelem, který rozžehne ústřední téma.

Arturo Whitman s dcerou z prvního manželství Snow jsou afroameričané s velice světlou pigmentací pokožky. Tak světlou, že ve společnosti procházejí jako běloši. Jejich černošský původ vyjde najevo po narození dcerky Bird, proti níž se genetika spolčí a nadělí jí do vínku tmavou pleť.

Zde začíná dominovat autorčina postmoderní posedlost pohádkami a mýty. Boy se nikdy neviděla jako zlá macecha. I přesto posílá Snow z domu. Na rozdíl od zlé královny ze Sněhurky tak nečiní ze závisti či zášti, ale ze starosti o vlastní dceru Bird, která by navždy trpěla v porovnání se společensky přijatelnou světlou pletí své nevlastní sestry.

Dívka jménem Boy

autor:

nakladatel: Argo

překlad: Ladislav Nagy

272 stran, 298 Kč

Hodnocení­: 75%

Dvanáctiletá černošská dívka mluví s pavouky a občas věří, že v zrcadlech nevidí vlastní odraz. Autorka zde zcela očividně vstupuje na území již probádané jejími předchůdci, kteří vnitřní ošklivost spojenou s dospívající černošskou mládeží už zpracovali (například Toni Morrisonová v knize Velmi modré oči).

I přes poměrně šokující rozuzlení nálož postmoderní literatury a společenské problematiky pravděpodobně nenadchne čtenáře, kteří se do knihy pouštějí jen s vidinou volného převyprávění jejich oblíbené pohádky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ukázka z filmu Václava Matějky Anděl s ďáblem v těle
Američtí vojáci Čechy učili jak tančit boogie-woogie, vzpomíná režisér

Jihočeských městeček, která osvobodili američtí vojáci, by se našlo víc, ale jen v některých naučili tamní rodáky tančit boogie-woogie. Alespoň to píše režisér...  celý článek

Následky bojů na damašském předměstí Kabún (16. května 2017)
RECENZE: Češka se v Černém velbloudovi setkává s Asadem

Příběh české dívky v Sýrii, takový podtitul nese nová kniha nakladatelství Ikar. Jmenuje se Černý velbloud a napsala ji Kateřina Ash. O její totožnosti toho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Autor thrilleru Ta přede mnou používá pseudonym kvůli předsudkům

Ta přede mnou, tak zní název nové knihy spisovatele J. P. Delaneye, která vévodí edičnímu plánu vydavatelské skupiny Euromedia na léto. Značka Ikar, pod kterou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.