Inscenaci složil režisér Jiří Nagy, absolvent brněnské JAMU, ze dvou operních jednoaktovek Pargamotéka a Jora a Manda. Obě pocházejí zhruba z poloviny 18. století. Autorem libreta Pargamotéky je Ignác Plumlovský a rukopis byl nalezen v piaristickém klášteře v Kroměříži.
Dílo před časem nově zhudebnil profesor Miloš Štědroň na základě instrumentace a hudebních postupů uplatněných v druhé jednoaktovce Jora a Manda, která je připsána Josefu Mauritiu Bulínovi a Josefu Pekárkovi.
"Hanácké opery jsou z historického hlediska předchůdkyněmi klasické české opery," tvrdí režisér Nagy, který se s těmito předlohami poprvé setkal při práci v umělecké škole v Mikulově.
Jak Nagy tvrdí, inscenovat dvě miniopery na scéně "velkého" divadla není obvyklé: "Pargamotéka se odehrává v hospodě a je to věc politického rázu. Jora a Manda je zase intimním pohledem do soukromí mladých Hanáků. Oba dva děje jsem propojil a snad i nenásilně aktualizoval."
Ani tak nebude pro mnohé rodilé Olomoučany návštěva divadla jednoduchá. "Jde o starohanáčtinu, takže zazní i výrazy, které jsou dnešním Hanákům zcela neznámé," přiznává Nagy.
Původně si zahrával i s myšlenkou opatřit hanáckou operu titulkovacím zařízením s českým překladem. Moravské divadlo totiž "hanáckého mozeka" připravilo i v zájezdové verzi a chystá se s ním vyrazit za hranice Hané.
 Moravské divadlo v Olomouci totiž připravilo hanáckou operu Copak to za mozeka hraje aneb jak Hanáci s operou laškovali |
 Moravské divadlo v Olomouci totiž připravilo hanáckou operu Copak to za mozeka hraje aneb jak Hanáci s operou laškovali |
 Moravské divadlo v Olomouci totiž připravilo hanáckou operu Copak to za mozeka hraje aneb jak Hanáci s operou laškovali |
 Moravské divadlo v Olomouci totiž připravilo hanáckou operu Copak to za mozeka hraje aneb jak Hanáci s operou laškovali |
 Moravské divadlo v Olomouci totiž připravilo hanáckou operu Copak to za mozeka hraje aneb jak Hanáci s operou laškovali |
