Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divadlo Komedie zpívá labutí píseň

  10:14
Divadelní mapu Prahy čeká od příští sezony citelná změna - Divadlo Komedie ve své současné podobě končí. Odchází z něj umělecký ředitel Michal Dočekal, který od 1. července usedne do křesla šéfa činohry Národního divadla. A navíc Komedii čeká transformace, která divadlo vyjme z organizace Městských divadel pražských. Transformace divadel v hlavním městě, která by se do konce roku měla v první vlně dotknout také Archy, Semaforu a Činoherního klubu, podle radních i mnohých teatrologů přinese scénám větší samostatnost.

O co jde? Divadla se z příspěvkových organizací promění například na obecně prospěšné společnosti. Scény tudíž nebudou napojeny přímo na rozpočet města a každý výdaj tak nebude muset schvalovat městská rada. Město bude divadla nadále financovat, ovšem jinak než doposud: grant udělí na čtyřleté období.

Je nám to divné

Jenže v případě Komedie nejde podle uměleckého vedoucího Michala Dočekala o šťastné rozhodnutí. Magistrát totiž vypsal výběrové řízení nejen na nového uměleckého šéfa, jak tomu bylo dosud, ale na celou koncepci divadla a nový soubor. Na začátku příští sezony se tak většina členů stávajícího souboru ocitne bez stálého místa. "Po třiceti letech u divadla budu poprvé bez angažmá," konstatuje například Václav Knop. Existenční starosti však nejsou to hlavní, tvrdí svorně soubor: Nejvíc prý mrzí, že by se tak do července stáhly všechny inscenace a osm let práce by zmizelo beze stopy.

"Nemám nic proti transformaci, ale nevím, proč do první vlny posílat zrovna Komedii, která se mým odchodem už tak ocitá v nelehké situaci. Proč dělat nad divadlem v téhle podobě kříž?" stojí za souborem Dočekal. Navíc vypočítává i další důvody, proč je zařazení Komedie jakožto "pilotní scény" nevhodné: "Grant neřeší, z čeho se bude platit běžná údržba a nutné investice; kupříkladu část světelného parku je v katastrofálním stavu. Budova navíc nepatří městu, ale ministerstvu financí: každý provozovatel je zde pouze v nájmu. Nemůže třeba vydělávat na kavárně v horním foyer, a ztrácí tak jednu z možností, jak divadlo financovat," upozorňuje ředitel. "Obávám se - byť skryté - komercionalizace tohoto prostoru. Navíc nechápu, proč transformovat zrovna divadlo s nekonvenční dramaturgií, kterých tolik není," míní Dočekal.

Stejně tak herečka Linda Rybová: "Mám pocit, že magistrát si soubor s tímhle repertoárem tady nepřeje. Nejsme totiž Divadlo ABC, nevyděláváme takové sumy, a to zřejmě někomu vadí."

Komedie si pověst kvalitní scény vybojovala v tvrdých podmínkách devadesátých let. "Teď teprve sklízíme plody několikaleté práce - dostali jsme cenu Divadelních novin, jednáme o účasti na mezinárodním festivalu v Avignonu. To všechno je přece potvrzením kvalit. Dovedete si představit, že by někdo v Praze rozpustil třeba ansámbl Činoherního klubu?" ptá se Dočekal.

Výměna názorů

Pražský radní pro kulturu Igor Němec odmítá tvrzení, že jde o likvidaci divadla: "Transformaci Komedie jsme tak brzy neplánovali, ale odchodem Dočekala do ní divadlo vlastně spadlo."

"Pokud magistrát řeší reformu pražské divadelní sítě tak, že někdo někam spadne, nevypadá to příliš jako koncepční řešení," kontruje Dočekal. Herečka Alena Štréblová volí ostřejší slova: "Jsme jen pokusní králíci."

"To, že divadlo skončí, věděli herci už dlouho. Je přece jasné, že odchází-li umělecký šéf, znamená to i rozpad souboru," tvrdí Němec. Právě tento výrok pobouřil herce. "Pan radní v našem divadle nebyl a nerozumí mu," domnívá se herec Zdeněk Vencl. "Nepanuje tu ovšem nálada jako na Titaniku. Hrajeme a zkoušíme dál pořád stejně," upozorňuje herec David Matásek.

"Všichni se tu chovají velmi profesionálně, a přitom by jim nikdo nemohl mít za zlé, kdyby se na všechno vykašlali," míní Michal Dočekal a chválí práci souboru při práci na nejnovější inscenaci Deset malých černoušků.

Nechť to povědí obálky

Jedinou šancí na zachování nynějšího souboru i představení zůstává pro herce právě výběrové řízení na nového provozovatele. Ansámbl se konkursu zúčastní pod vedením některé umělecké osobnosti. Dočekal by jako svého nástupce rád viděl Davida Drábka z divadelního studia Hořící dům v Olomouci, ale obává se, že ze strany komise panuje nechuť ke všemu, co je spjato se stávajícím souborem a jeho prací.

O nájemci má rozhodnout magistrátem jmenovaná komise. Vedle městských úředníků v ní mimo jiné zasednou ředitel Divadelního ústavu Ondřej Černý či herec Ivan Řezáč. Termín rozhodnutí: konec února.

"Nejspíš zvítězí nějaká komerční produkce, která bude třeba uvádět muzikály," předpovídá herečka Linda Rybová.

"V Komedii žádný muzikál technicky být nemůže," oponuje na dálku pražský radní Igor Němec.

Helena Brabencová z odboru kultury odmítá o budoucím nájemci Komedie spekulovat: "Obálky rozlepíme 15. ledna, do té doby nelze ani jen naznačit, co by v Komedii mohlo, nebo nemohlo být. Necháme se překvapit, co obálky schraňují."


Historie scény

* Palác báňské a hutní společnosti v Lazarské ulici postavil architekt Josef K. Říha v letech 1928-1930. Do podzemí projektoval kino, z něhož se stal "nejkrásnější divadelní sál v Praze" - tak se říkalo mramorem obloženému divadlu.

* Rok 1930: do paláce se přestěhoval Vlasta Burian. Jeho scénu zavřeli nacisté, ale nevrátil se ani po osvobození: 24. května 1945 byl zatčen pro údajnou kolaboraci a týž den byla scéna přejmenována na Divadlo kolektivní tvorby.

* Od roku 1954 tu hrálo Divadlo Komedie, jedna ze scén Městských divadel pražských. Slavnou éru mělo v 60. letech, kdy tu excelovali například Václav Voska a Irena Kačírková. Od roku 1974 bylo uzavřeno. Rekonstrukce se táhla do začátku 90. let! Prvním porevolučním ředitelem byl Jan Vedral, který divadlo přezval na Divadlo K a odklonil se od komedií k náročné dramaturgii.

* Název Komedie vrátil divadlu Michal Dočekal. S Janem Nebeským vyhrál v roce 1994 výběrové řízení. Nový soubor byl složen z Nebeského souputníků a z herců spolku Kašpar. Za Dočekalova působení získalo divadlo pět cen Alfréda Radoka, v roce 1997 je kritika vyhlásila divadlem roku.
(kol)


Anketa

Většina herců z Divadla Komedie se hodlá zúčastnit pod vedením jiné umělecké osobnosti výběrového řízení. I herci, kteří mají nabídky odjinud, se shodují: chceme pokračovat v práci jako doposud, s tímto souborem, ve stejném divadle. O jiných nabídkách by uvažovali jen tehdy, když to nevyjde.

Dana Batulková: V případě, že by soubor nemohl dál pracovat v Divadle Komedie, pustím se na volnou nohu.

Viktorie Čermáková: I kdyby soubor skončil, budeme se nějak pracovně scházet. Moje představa budoucnosti je dost odlišná: hlásím se na režii na DAMU.

Emma Černá: Zůstávám se svými kolegy. Doufám, že ti mocní, co mají v rukou budoucnost divadla, rozhodnou kulturně, inteligentně a divadlu ku prospěchu.

Jan Dolanský: Pokud komise nevybere náš projekt, seženu si práci jinde.

Zdena Hadrbolcová: V současné chvíli by nebylo rozumné se o Komedii bavit a jakkoliv předvídat, jak to dopadne.

Václav Knop: Pokud nebude vybrán projekt současného Divadla Komedie, budu se věnovat dabingu, hostování a dokončím své literární projekty.

Petra Lustigová: Budu hrát v obnoveném Faustovi v Gorlici, jinak nabídky jinam zatím nemám.

Václav Mareš: Rád bych pokračoval v práci se svými kolegy. Do jiných divadel se už nehrnu, spíše se chystám do důchodu.

David Matásek: Prvotní je pro mě zkusit spolu s ostatními štěstí ve výběrovém řízení. Jinak mám nabídku do Národního divadla.

David Prachař: Co bude dál, nevím, určitě se zúčastním s ostatními výběrového řízení. V každém případě mě čeká opět role Fausta v Gorlici.

Saša Rašilov: Promýšlím různé možnosti a varianty, ale všechno závisí na výsledku konkurzního řízení. Soubor divadla se nerozpadá sám o sobě, jak tvrdí pan radní Němec. Je možné, že budu dál pracovat se svými přáteli, ale už ne jako zaměstnanec.

Linda Rybová: Zatím neuvažuji o žádné jiné možnosti než se spolu s ostatními pokusit zachránit současné divadlo.

Jiří Štrébl: Nepřipouštím si, že bychom mohli skončit. Proto o tom, co bude dál, zatím nepřemýšlím.

Alena Štréblová: Je třeba jít do konkurzu. Pokud bychom neuspěli, nabídky jinam mám.

Lucie Trmíková: Půjdu tam, kde budu moci pracovat s režisérem Janem Nebeským.

Martin Učík: Usilujeme o kontinuitu i v nových podmínkách. To se samozřejmě týká i mě osobně, tedy jdu do konkurzu.

Zdeněk Vencl: Jdu do konkurzu, chci pokračovat. Co bude dál, zatím neřeším.


Názor
Jak jsem se měl s Divadlem Komedie

Soubor Divadla Komedie ve své nynější podobě končí. Jeho umělecký šéf Michal Dočekal odchází do Národního divadla, rozchod s "druhým" režisérem Janem Nebeským neprobíhá bez emocí.

Nepřísluší mi soudit vývoj osobních vztahů mezi uměleckými individualitami, raději se s jistou nostalgií ohlédnu za výrazným vpisem do dějin českého divadla, který soubor Divadla Komedie s režiséry Dočekalem a Nebeským nesporně učinil.

Hned po nástupu zmíněného tandemu bylo zřejmé, že tento Tháliin stánek nebude podřízen prvoplánovému chápání názvu lokality, jinými slovy nepůjde o provozování nenáročných řachand. Komedie se stala jedním z nejprogresivnějších a nejnáročnějších divadel v České republice.

Jan Nebeský se věnoval náročnému hledačství a inspirovaně pracoval s texty autorů takového kalibru jako Beckett, Calderón, Ibsen, Strindberg, příležitost dostala také mladá česká autorka Lenka Lagronová.

Tvorba Michala Dočekala představovala divácky vděčnější, nikoliv však podbízivou "stopu". Před jeho směle koncipovanou shakespearovskou sérií klobouk dolů! Herci souboru rostli prací na náročných projektech. Davida Prachaře lze dnes přiřadit (po jeho hamletovské i faustovské kreaci) k absolutní špičce českého divadelního herectví. Jedny z nejlepších výkonů své kariéry tu předvedla Zdena Hadrbolcová; v Enquistových Obrázkářích jako Selma Lagerlöfová či jako jedna z Čechovových Tří sester (v Dočekalově originální interpretaci "staršího" vydání zářily i Emma Černá a hostující Marie Málková). Ve velkého herce vyrostl také Miloš Mejzlík, kupříkladu jako ibsenovský stavitel Solness či král Lear. Naděje vkládané do mladých talentů potvrdili Lucie Trmíková i Saša Rašilov, v souboru se po letech znovu adekvátně realizovali Viola Zinková, Jiří Klem, Václav Mareš.

Příležitost občas dostali i "přespolní" tvůrci, z nichž nejvýrazněji uspěl Jiří Pokorný s Labichovým Oknem do hlavy.

Dva tři kusy se souboru možná v této éře nepovedly, co je to však ve srovnání s divadly, kde se za tak dlouhou dobu dva tři povedou!

Možná, že moje vzpomínání působí poněkud emfaticky, ale několik Dočekalových a Nebeského inscenací opravdu patří k tomu nejlepšímu, co jsem na českých jevištích viděl. Děkujeme, je škoda, že odcházíte.

Jan Kerbr
(Autor je kritik a publicista, redaktor Divadelních novin)

Linda Rybová (v pozadí V. Mareš a S. Rašilov) v představení pražského divadla Komedie Les.

David Prachař (v pozadí V. Mareš a L. Rybová) v představení pražského divadla Komedie Les.

Miloš Mejzlík a David Prachař v představení pražského divadla Komedie Les.

Divadlo Komedie.

Zatím ještě Divadlo Komedie...

Autoři:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.