Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divadlo Komedie představuje Ostrovského v inscenaci Lesa

  10:27
"Čechova hraje kdekdo, ale Ostrovského..." tvrdil s nadsázkou režisér a šéf Divadla Komedie Michal Dočekal před premiérou Ostrovského Lesa. Divadlo, které má na repertoáru mimo jiné Čechovovy Tři sestry v Dočekalově režii, však mělo k uvedení Lesa i pádnější důvod: Zdena Hadrbolcová je podle Dočekala ideální představitelkou hlavní role majitelky panství Raisy Gurmyžské.

"Lákala nás také dvojlomnost této hry, která je na jedné straně čechovovsky realistická, na druhé straně artistní a tajemná," doplnila dramaturgyně Daria Ullrichová. Ani žánrově není tato hra jednoznačná. Byla by to klasická zápletková komedie s ostře napsanými charaktery, kdyby však v ní nebyla druhá linie personifikovaná dvěma herci, tragédem a komikem jménem Nešťastlivec a Šťastlivec.

LES
A. N. Ostrovský

režie Michal Dočekal
překlad Leoš Suchařípa
výprava Jan Hubínek
kostýmy Sylva Hanáková
hudba České klarinetové
kvarteto

Osoby a obsazení

Raisa Gurmyžská
(majitelka panství)
Zdena Hadrbolcová
Axjuša
(chudá dívka)
Linda Rybová
Vosmibratov
(obchodník s dřívím)
Martin Učík
Petr (jeho syn) Jan Dolanský
Alexej Bulanov
(nedostudovaný
mladík)
Saša Rašilov
Karp Karasov (lokaj) Václav Mareš
Ulita (komorná) Emma Černá
Nešťastlivec (poutník) Miloslav Mejzlík
Šťastlivec (poutník) David Prachař
Zápletka hry je pro ně pouhou zastávkou na cestě za jejich snem o slávě v divadle, ve světě iluzí, kde jednání hrdiny diktují jen jeho ideály. Námětem je Ostrovského Les podobný Čechovovu Višňovému sadu, obdobné jsou i postavy: statkářka, která rozprodává pozemky, obchodník, který se snaží vydělat na její lehkomyslnosti, chudá příbuzná, student.

"Alexandr Nikolajevič Ostrovskij stojí mezi Gogolem a Čechovem. Oproti Gogolovi má realističtěji propracované charaktery, oproti Čechovovi je teatrální, artistní, až groteskní," vysvětlila Daria Ullrichová.

Dočekal hru uvádí ve výrazné úpravě, která ji zkrátila. Naopak přibyly citáty z Fausta, Becketta, Shakespeara a Čechova, vesměs z her, které má Divadlo Komedie v současné době na repertoáru. "V textu postava tragéda cituje klasiky, proto jsme použili takové, aby se tato inscenace propojila s ostatními," vysvětlil Michal Dočekal.

Ostrovskij se dočkal za posledních sto padesát let různých interpretací - v duchu psychologického realismu jeho hry inscenoval Konstantin Stanislavskij, avantgardní režiséři dvacátých let Ejzenštejn, Mejerchold či Tairov na ně uplatnili své metody.

Také Dočekal k Lesu přistoupil po svém. "U této hry je vždycky problém, jak na jevišti naznačit les. Nijak mě nelákaly kašírované stromy, proto jsem si pozval jiná dřeva - klarinety z Českého klarinetového kvarteta, které atmosféru lesa naznačí. Ani ruský kolorit nás při práci nijak neinspiroval, samovar na scéně nehledejte," vzkázal Michal Dočekal divákům.

Kromě Zdeny Hadrbolcové v inscenaci hraje Linda Rybová, Martin Učík, Saša Rašilov, Emma Černá a další. V rolích dvou herců, Šťastlivce a Nešťastlivce, vystoupí David Prachař a Miloslav Mejzlík.

Les, ve kterém se daří divadlu

(Recenze Zdeňka A. Tichého)

Symbolickým rozloučením s angažmá v Divadle Komedie se pro režiséra Michala Dočekala stala inscenace Ostrovského hry Les. Zároveň poslal výmluvnou vizitku do svého nového působiště - do Národního divadla. Je na ní napsáno jasné a sebevědomé sdělení: Michal Dočekal - režisér, který respektuje herce a umí jim dát patřičný prostor, ale který se také nebojí pustit ze řetězu scénickou obrazotvornost.
Les je z rodu klasiky, jíž se obzvláště daří v čase radikálních společenských změn. Střídají se generace, mění se hodnoty i konvence. Spor o les je u Ostrovského ohniskem, v němž to bublá a kvasí. Pro majitelku panství Raisu Gurmyžskou je les možností, jak udržet zbytky důležitosti a iluzi mládí. Pro bezskrupulózního obchodníka Vosmibratova prostředek pro vydělávání velkých a ještě větších peněz. Dalším zase dává šanci na lepší život - ať ve jménu lásky, důstojnosti či vypočítavosti.

Někdy se Ostrovskij uvádí jako komediálně bujarý, jindy je realističtější. Dočekalova inscenace vede Lesem plným neobvyklých stínů, přízraků a vůní, které jsou spjaty s divadlem. Tahle exprese akceleruje veškeré dění a násobí emoce. Hra je naplněna citáty, jež se přímo či nepřímo obracejí k repertoáru Divadla Komedie a konkrétním rolím. Představitelé ústřední dvojice Nešťastlivce a Šťastlivce Miloslav Mejzlík a David Prachař - kočující tragéd a komik - tak například dialog prokládají replikami z Beckettova Čekání na Godota. Jindy přijdou ke slovu Kupec benátský a Král Lear a v mimořádně strhující scéně se do Ostrovského protne pasáž z Fausta včetně pečlivého líčení a výpravných kostýmů. A když Nešťastlivec přinutí Vosmibratova vrátit ukradené peníze, ostatní je sledují, jako by šlo o "opravdový" divadelní výstup a oni byli diváky.

V duchu Dočekalovy interpretace je vedeno i scénické řešení, které si vystačí s výrazně provedenými detaily; výsledný efekt je větší, než kdyby tady stála realisticky fortelná dekorace. Nešťastlivcovým zavazadlem je bedýnka v podobě nápovědní budky, po jevišti se přenáší trezorek s penězi Gurmyžské a místo lustru se spouští rampa s lampami evokující staré divadelní osvětlení. Výrazné proměny v nasvícení scény, její členění průsvitnými fóliemi a proměny barev horizontu (jedovatá zeleň, obloha s úplňkem či pekelná rudá ve faustovském výstupu) podtrhují nezvykle magickou atmosféru. K ní přispívají i muzikanti Českého klarinetového kvarteta, jejichž živé vstupy jsou integrální součástí inscenace, zároveň se v ní vynořují s bezmála duchařskou přízračností.

Totální zdivadelnění přitom nepůsobí falešně ani nesklouzává k nemístnému přehrávání. Mejzlík s Prachařem jsou skvěle sehranou dvojicí: zatímco Nešťastlivec šroubuje tragický patos až ke komickým tónům, grotesknější Šťastlivec se naopak propadá do zahořklého smutku - jeden má sklony k šlechtické velkorysosti, druhý k zlobné zatrpklosti. Gurmyžská Zdeny Hadrbolcové je směšně dojemnou figurou hájící zbytky uvadající elegance, jež rafinovaně, byť poněkud nepřípadně, operuje s koketérií. Linda Rybová coby její chudá příbuzná Axjuša sní o lásce s naivitou čerstvě vylíhlého motýla - ve svém oslnění už nedohlédá, že si ji musí kupovat za věno.

Dočekalova výprava do lesa lidských vztahů nečerpá sílu jen z Ostrovského. Promítl se do ní zřejmě i fakt blížícího se konce Divadla Komedie, které se má proměnit v jednu ze scén Národního divadla. Ze strany herců není cítit pachuť zapšklosti a zhrzených citů - pocit z očekávaného loučení se spojil s radostí ze společné hry do vlny neobyčejné energie, na niž se Les vyhoupl mezi nejlepší inscenace divadelní sezony.

Linda Rybová (v pozadí V. Mareš a S. Rašilov) v představení pražského divadla Komedie Les.

David Prachař (v pozadí V. Mareš a L. Rybová) v představení pražského divadla Komedie Les.

Miloš Mejzlík a David Prachař v představení pražského divadla Komedie Les.

Autor:






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.