Kolikrát jste viděla film Někdo to rád horké?
Jako dítě asi třikrát a nadchnul mě. Je to komedie století, inspirativní, má úžasnou atmosféru té doby. Než jsem začala Sugar zkoušet, znovu jsem se na něj podívala a i s odstupem těch let působí stejně suverénně.
Nakolik se necháváte filmem ovlivňovat?
Základem je samozřejmě film, nijak nevystupujeme z jeho rámce, ale lišit se musíme, děláme divadelní muzikál. Naše Sugar je černobílá, střízlivá, lehce až komiksová. Kostýmy jsou naopak bohaté, stříbrné, mají šmrnc, ale není to rozhodně nic šíleně barevného, nesnažíme se o současný přístup. Je to retro komedie. Postava Sugar je však pořád stejná naivní sexy blondýna. Jen to Pod Palmovkou není Marilyn Monroe, ale Míša Badinková.
Nemrzí vás, že hrajete pouhou krásku, zatímco vaši kolegové táhnou představení vtipem?
To ne, i Sugar je místy vtipná. Ale příběh přece stojí na kontrastu černé a bílé, skutečné ženské a dvou chlapů, kteří se za krásné ženské jen vydávají. Sugar je předně krásná a dva převlečení muzikanti jsou zase předně vtipní. Kdybychom byli třeskutě vtipní všichni tři, ten největší vtip by se ztratil.
