Dostala jsem tuto knilhu jako dárek, protože jsem četla Saturnina od pana Jirotky a miluju tu knížku. Bohužel se to nedá vůbec srovnávat, nemá to vtip, marně jsem čekala, kdy se konečně budu smát, místy to bylo trapné až lascivní.

Tak jsem toho přečetl asi dvě pětiny - dál to nešlo. Zatímco Jirotka nám vypráví poetický příběh, nadlehčený humorem, Macek na nás vysypal literární verzi filmů Kameňák 1-10, děj a osoby jsou tam jen proto, aby mohly zaznít vtipy, některé i dosti fousaté. Člověka to dost rychle otráví.

Jak už jsme kdysi kdesi napsal, nemyslím si, že by nám pokračování Saturnina chybělo. Kdyby to sám autor cítil (a on sám je v tomto ohledu tím, kdo by o tom měl rozhodnout), jistě by to udělal. Času na to měl dost. Což ovšem neznamená, že si Mackovu knihu, až přijde čas, nepřečtu.

Dcera mi tohle "dílo" koupila k Vánocům. Saturnin byla moje nejmilejší četba v mládí, citovala jsem z hlavy celé pasáže a i když jsem četla knížku podesáté, znova a znova jsem se bavila.

Bohužel Mackovo pokračování je toporné, křečovité, nevtipné, až trapné. Původní Saturnin působí svěže a lehce, z Mackovy tvorby je cítit úpornost, vyumělkovanost a původnímu dílu se nepřibližuje ani náhodou. Nejlepší pasáže jsou ty, kde Macek doslovně opisuje původní věty z originálu.

Je mi to líto, protože nápad pokračování se mi zamlouval, ale to by knihu musel napsat někdo, kdo psát umí a má talent.

Nedám vám minus (nezesměšňujete), ale nesouhlasím. Obávám se, že kdyby pan Jirotka napsal pokračování, také by se setkal s mnohým nesouhlasem (možná ne vaším).

Mackově knize mám za výtku především citace provařených vtipů, které kolují léta po internetu; jinak si ale podle mě zachoval svěžest i druh Jirotkova humoru.

Podle mě pan Macek má jak talent, tak vtip a umí psát.

Přeju vám mnoho radosti do roku 18 a – v intencích diskuse – knihy, které vám udělají větší radost.

Saturnin je moje srdeční záležitost a to určitě mnohých také. Takže jelikož jsem zvědavá tak si to napřed půjčím v knihovně. Pokud to bude dobré koupím si to a pokud ne.... člověk začne číst i špatnou knihu pod vlivem okolností ale nikdo ho nenutí ji dočíst. Ukázku jsem přečetla včera po návštěvě knihkupectví a z toho plyne mé rozhodnutí. Jana

Kdyby pan Jirotka napsal 2. díl, možná by byl o něco lepší než ten Mackův, ale jsem vděčný za tento, protože byl napsán a více než obstojně.

A i kdyby byl pan Jirotka napsal 2. díl, jistě by se našlo mnoho šťouralů, kteří by ho roznesli na kopytech.

Myslím si, že je to super nápad. Pokračování má James Bond, Poirot, Jih proti severu, Malý princ i třeba Peter Pan. Proč ne. Jsem ten čtenář, který se znovu setká rád se hrdiny, které má rád.

Tak nevím, podle ukázky mi to přijde jako analogie rozšířených revivalů hudebních kapel, byť trochu lepší neb jakoby s vlastní tvorbou. A třeba tohle „Milostivá, nedala byste mi deset korun? Již šest dnů jsem nejedl!“, na což jeho tehdejší žena odpověděla: „Kéž bych měla vaši vůli!“. je dávno provařenej starej fór, tohle dávat do knížky?

Těch provařených fórů je tam neúrekom, ale to je asi to jediné, co mám panu Mackovi za zlé. Jinak imho drží fazónu původního Saturnina.

Zdeněk Jirotka vydal Saturnina v roce 1942, zemřel v roce 2003. To je nějakých 61 let, kdy mohl napsat pokračování, kdyby se domníval, že je to vhodné.

Nebo kdyby toho byl schopen.

Při čtení ostatních Jirotkových knih jsem měl pocit, že Saturnin má možná nějakého spoluautora - což by v protektorátu nebylo nic zvláštního, třeba židovští autoři se nemohli podepsat a museli psát pod cizím jménem.

Inu, Macek mi nikterak nepřekáží a knihu si s chutí přečtu..

dr Macek už jednu palmu získal a to fackou panu dr Rathovi.-- Škoda, že se Macek k tomu políčku nevrací, ba ani ne ke sdělení jeho názoru na čs soudy, které 7 let Ratha drží nad vodou a dopřávají mu možnost nekonečného žvanění