Z vlastní zkušenosti můžu říci, že Pavel Růt je jeden z nejlepších/originálních knižních designérů u nás, které jsem měl tu možnost potkat a listovat jejich knihami. Bohužel, jeho neortodoxní způsob práce může kdekoho, kdo žije spořádaným a diářovým životem zaskočit, ale výsledek vždy stojí za to. Navíc je to značně vytížený člověk, ale chápu, že pro autora knihy je ta jeho kniha vždy nejdůležitější a největší dílo mezi všemi.

Knihu mám doma (získala jsem ji s předstihem a podpisem autorů, protože jsem se připojila ke crowdfundingu) a je opravdu krásná, můj syn (8), pro kterého byla určena jako vánoční dárek, ji přečetl hned ten večer s velkým zaujetím.

Údajných "vad" bych si sama v životě nevšimla a je mi líto, že vydání tak skvělé knihy měla sama autorka kvůli žabomyším sporům potřebu "zabít". Připadá mi to poněkud neuctivé k nám všem, kteří jsme v dobré vůli vydání knihy podpořili.

Leoprelo Dům plný koleček - to se tady vydávalo už snad v 60. letech

Vyrazít díru do knihy není nikterak originální nápad. John Cage a jeho fluxus hnutí tohle dělalo už v 70. letech minulého století, například v jejich artbooks poštou.