Diskuze

KOMENTÁŘ: Kádrovací filmy. Po Lídě Baarové ho dostane i Vlasta Burian

Předloni 28. října měli filmaři Filip Renč a Robert Sedláček společné pouze to, že oba vyznamenal prezident Miloš Zeman. A že to oba následně schytali, hlavně od některých kolegů nebo tribunů takzvané „pražské kavárny“.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Strašně jsem se těšil na projekt České století a skončil jsem u druhého dílu...po přečtení rozhovoru s panem Sedláčkem jsem pochopil, že půjde jen a čistě o jeho interpretaci dějin. Viz. to, že se mu tam nehodila postava Emila Háchy, protože si myslí, že to byl kolaborant (hodně stručně řečeno...tvrdil že EH mohl ve svém úřadu udělat víc) -jenže, když ty dějiny má tak nastudované a ví, co jak bylo, tak to tam měl promítnout...

1 0
možnosti

Spíš Kosatíkovu interpretaci. Sedláček je režisér, scénář byl především Kosatíkův. Jinak České století bylo super... jenom hodně lidí prostě nepochopilo, že ten cyklus neměl v úmyslu čítankově odvykládat dějiny, ale spíš vyvolat otázky a soustředit se na zákulisní a ne tak úplně známé skutečnosti.

1 0
možnosti

To měl Sedláček raději natočit seriál, jak 90% českých herců panáčkovalo za komunistů. A ještě se tím chlubí. . Například Jaroslava Obermaierová dá do nově vznikajícího muzea filmu v Babiččině údolí svou fotku s komunistickými papaláši při natáčení majora Zemana. Za takový seriál by mu Zeman ale vyznamenání asi nedal....

1 0
možnosti

JO byla skvělá herečka, v Zemanovi hráli tehdy skoro všichni co něco znamenali, byly to normální detektivky, občas s nesmyslnými zápletkami (třeba to kolem r. 68) a zasazené do doby, nad kterou se dnes ohrnuje nos a která nestála za nic, ti herci byli ale mladí a sotva šlo odmítat role v seriálu, který navíc získal takovou popularitu, ať si už o tom dneska myslíme cokoliv.

0 0
možnosti

Problém kádrování ve filmech bude nejspíš spočívat v tomtéž, v čem spočívá svízel českého filmu, potažmo dramatického umění vůbec:

Hlavní kvalifikací tvůrců je především schopnost sehnat prachy na "projekt". Když se to podaří, může si každý psát, točit, inscenovat co mu napadne, neexistuje žádná hranice, ani vkusu, ani uměleckých požadavků, ani dramaturgie, která by tomu nasadila opratě. A divácky vkus? Tomu lze vždy podlézt, třeba propráním známého jména, to je osvědčená metoda bulváru.

A pokud jde o kádrování časů německé okupace: seriál Byl jednou jeden dům, blahé paměti, ukazuje celou komplikovanost života za protektorátu, hrdinství, zbabělosti, kolaborace, vztahu Čechů a Němců tak, že se o tom žádnému ze současných nafrněných "tvůrců" nezdá ani v mokrých snech. A nebylo k tomu zapotřebí otírat se o žádné známé jméno za účelem výroby kasaštyku.

4 0
možnosti

Znát vlastní historii by měl každý člověk. Problém je v tom, že se i nadále ta historie překrucuje. Po masarykovsku: Co se moc nehodí, to se zamlčí, co se trochu nehodí, to se upraví a nechá se jen málo reality. Asi to bude tak napořád. Dobře to vystihl Saša Vondra: "Hrdiny musíme vyrábět. Kdybychom znali pravou minulost našich hrdinů, tak nemáme nikoho".

1 0
možnosti

Rozdíl mezi LB a VB je dost markantní. Pan herec Burian nikdy nezaprodal duši, Baarová prodala duši i tělo, jen kvůli úspěchu. Měla co prodávat, byla to krásná žena. Ale tím to taky končí...

4 0
možnosti

Ale ale, Vlasta Burian hrál za války v tehdy vznikajících filmech, a proto na něj bylo po osvobození pohlíženo tak, jak bylo. O tom, jestli se přátelil s nějakým okupantem netuším, snad ne.

0 0
možnosti

Je těžké soudit lidi za protektorátu. Můj děda za protektorátu dělal ve slévárnách a možná jím vyrobená ocel zabíjela.

Film jsem viděl a přišlo mě, že je točený jak reklamní spoty, které pak někdo neuměle pospojoval.

Děsivé scény byly: milování v plamenech, průjezd křišťálovou nocí, celá role Stašové, plačící Goebbels.

Když už se film jmenoval Lída Baarová, měl se více držet jasných skutečností, zvláště postava Fröhlicha byla značně překroucená, jeho fascinace národním socialismem byla známá.

1 1
možnosti

Soudit Baarovou a spol je nesmysl. Stejně jako režiséry za to že se nějaké věci věnovali více a jiné méně. Co mi na těchto historických filmech ale vadí je že se nedrží známých a celkem podstatných skutečností. A upravují si je podle sebe. Proč? Protože je jim to nejspíše úplně jedno.

4 0
možnosti

Ono to je ožehavé. Renč tvrdí, že natočil poctivý historický film a pak hned dodává, že pouze vychází z historie a některé scény si domyslel (viz např. osudová šibenice).

U Vlasty Buriana je to jiné, mohu jen doufat, že Sedláček nebral poválečná obvinění jako fakta, jak je ve článku "mezi řečí" zmíněno. Myslím tím zejména ty večírky s nacisty v Burianově vile a další. Uvidíme, ale velké iluze si nedělám.

0 0
možnosti

Resi se chovani tehdejsich hvezd divadla ci stribrneho platna,ale fakt,ze politici vcetne tzv exilove vlady, dustojnici a cela armada zbabele bez jedineho vystrelu,az na par statecnych policajtu,predali republiku nepriteli na stribrnem podnose,nikdo moc nekomentuje.

1 5
možnosti

Hm no...Predali republiku...

Nejaka cast vojaku odesla na Vychod, nejaKA NA ̈ZAPAD..

jhAK TO CHCETE SROVNAVAT S KOLABORANTY Z pRAHY..

0 0
možnosti

P64a86v79e82l 20F89a41r42a

3. 2. 2016 9:21

Jsem zvědav hlavně na projev Javorského. Ten herec má opravdu rozmanitý repertoár svých filmových rolí!

10 0
možnosti

Zaujalo mne ono Burianovo parodování Edvarda Beneše, i když je níže v příspěvku popíráno a asi právem s poukazem, že šlo o jedinou parodii na Jana Masaryka. Pokud se materiál dochoval v jakékoliv kvalitě nebo jen v přepisu či vzpomínkách, velmi by mne zajímala jeho podoba nebo přepis či scénář nebo zachycené vzpomínky na něj. Od spekulací bychom se dostali k dokladům, což by bylo vždy dobře, od dohadů k historii.

1 0
možnosti

Skeč se údajně nedochoval, jen jakési útržky bez Burianovy účasti. Jinak více v knize Vladimíra Justa nebo v bakalářské práci https://is.muni.cz/th/146377/ff_b/Vlasta_Burian_v_zemi_nikoho_-_bakalarka.pdf. Tady je popsán i obsah toho nešťastného skeče a hlavně okolnosti vzniku.

1 0
možnosti