Kde jsou ty časy, kdy byli hlavními hrdiny filmů svalouši Stalone (Rambo), Swarzenegger (John Matrix - Commando), Lundgren (Ivan Drago v Rockym)... drsňáci Eastwood (Drsný Harry), Segal (Přepadení v pacifiku), Willis (Smrtonosná past), Ford (Indiano Jones), Gibson (Smrtonosná zbraň)... Ve filmech vybuchovaly baráky, auta, ustřelené hlavy, zlí rusáci umírali po tisících, na černochy mohl hrdina zařvat negře a chlapi mohli sprostě nadávat celé dvě hodiny, od úvodních po finální titulky.
Dnes tihle herci většinou zestárli, ztloustli a vyměkli (hlavně Segal, většina ostatních jen zestárla). Je skoro poviností mít ve filmu kladného černocha, nejlíp hridnu nebo jeho parťáka, hlavní hrdinka by pokud možno měla být žena. Hlavní postava má nějaké trauma, které se v průběhu času vyřeší mluvením s matkou/partnerem/jinou kladnou postavou, a film musí dát najevo, že násilí je špatné a nic neřeší.
Jen hrstka filmů z této řady vybočuje (John Wick), drtivá většina Hollywoodu je ale bohužel zcela feminizována, a točí sice velmi efektní, ale zcela bezpohlavní feministický odpad (Star Wars VII).
