Tak  tenhle počin si myslím zaslouží podrobnější rozbor:

1. Thrill Is Gone = ty retro varhany jsou na českou scénu, blues scénu super, ty já můžu!

2. Hound Dog =  víc by to mohlo být mississippské blues, něco na způsob nedoceňovaných speed rockových Radio Moscow a v jejich letošních akustických Stinging nebo Sweet.. zkrátka víc naříkat nad nešt´astným osudem! takhle je to aranžmá moc jazzové, je to dobré, ale je to divné a není to ono! Takže mínus! 

(Je zajímavé, že baby v blues se tomu vyhýbají na rozdíl od takového letošního Garyho Clarka jr. -letos to neslyším ani u Beth Hart a to už je co říci...)

3. May This Be Love = Hendrixovka. Je jedno jak to hraje on, neb tady je to super!

Potenciální hit, přesahuje to blues. Zvonivá kytara, feelihg, souznění s kytaristou, super aranžmá na českou produkci (které tak chybí Anetě  Langerové!), super doprovod zpěvačky! Ve zpěvu pak cítím Danu Fuchs! Pochvala! Potenciální hit! Wow!

4. Something´s Got a Hold On Me = Etta James cover. Na zdánlivě nejjednodušší písni si Tonya vylámala zuby, nehledě, že tento až moc pop(buble)-blues song se na album vůbec nehodí... A to popové křoví doprovodných zpěvaček též. Prostě dělat dívčí popinu let cca 1965-72 á la Shangri-Las si může dovolit a nezpackat to jen Springsteen, který z toho udělá rock nebo Jeff Beck, který to neposere a neztrapní se tím, protože vystihne podstatu a udělá poctu a před tím to zpěvačce řádně vysvětlí vo co tehdy go?! a najme speciální retro kapelku... Navíc zde Tonya zpívá trochu nudně a bez zápalu a energie a rytmu takové energické Tiny Turner z těch let v duu Ike and Tina. Prostě ve

Prostě velký sousto, na kterém si vylámala zuby! navíc tahle popina se tu nehodila a neměla tu na bluesovém co dělat! Je to 2. song (a poslední) na albu, který jsem tak nemusel.

5. If You Love Me Baby =  á la Dana Fuchs, blues + klavír+ bicí rytmus + přidává se kytara...

6. Don´t let the Sun catch You Cryin´ = pomalé táhlé blues á la Beth Hart

7. Blues In The Night = tady zase zní jako Ana Popovic, či-li kytarové (sóĺo) blues + klavír.

8. I just Wanna Make Love to You = cover Muddyho. Zase cítím a slyším Anu Popovic, basa, klavír... paráda!

9. Jolene =  Kladem je, že v tomto coveru nezní jako vlezlé jižanské jímavé country té Dolly Parton, ale spíš to hudebně  zní jako taková Sheryl Crow z 90. let! (né soudobě country!). Super věc, potenciální 2. hitovka, zpěv á la Beth Hart! Wow!

10. Meaning Of the Blues = cover Muddyho... éterické, jemně funky blues  i najazlé, příjemně se to poslouchá (i díky té její barvě hlasu). Bezva věc.

 RESUME: 10 songů, 2 mne nebraly a měl jsem k nim výhrady, takže 80% (na české scéně jde ale o výjimečný počin).

Plusy:

+ nahrávka ro(c)ku - i když je to blues!

+ super zpěv (nešaškuje jako Matěj Ruppert a soustředí se na to podstatné!) + super hlas (né jemný á la takový Sam Smith apod. hrůzy!) + není to mainstreamová popina  (jak u Langerové nebo electro jak u letošního Kollera - z tohoto pohledu 90% pro Tonyu a Davida od pánů redaktorů iDnes letos není totéž. Koller je letos oproti ní v ohodně slabší formě (a to říkám jako příznivec Lucie a né Monkey Bussiness). Jasný adept na Anděly namísto takové Farné, kde je to dlouhodobě marné nebo Chinaski (Klu

Když poslouchám Cassandru  Wilson,Liz Writh a podobné,zejména potom Melody Gardot přijde mi Tonya jako určitě příjemné překvapení do nějakého  jazzového klubu,ale právě s přihlédnutím k výše uvedeným/a je jich více/mi přijde opatřování CD Tonye jako nakupování u kovaříčka,když máme kováře.

Sterilní, plytké, nezajímavý hlas, co skladba, to jiný plagiát. 90%?! Ledaže by hodnotící škála měla maximum 300%.

Jsi totální blb 

Je úžasná!

Ještě se naučit zpívat a bude to fajn 

A co ty?