Souhlasím s OTO HOMOLKOU - tyhle nostalgické nářky, jak už nic není jak bejvalo nikomu nic neřeknou. Tuším, že tenhle seriál sledují jen lidé zasažení trampingem. I ti kteří tady píší, že "bejvávalo" a že už nelze čas vrátit zpět. Koho opravdu chytil tramping za srdce, ten nikdy jezdit nepřestal. Byť třeba kvůli zaneprázdněnosti, či nemoci, jednou do roka, ale vyjede. Ten kdo už nejezdí, protože, "na to nemá čas", "má rodinu", "má jiné priority", nebyl nikdy úplným trampem, jen si k tomu přivoněl a prostě ho to úplně nechytlo - je to myšleno bez urážky, ono i to přivonění jistě stálo za to . Já sám jezdím od svých patnácti let - nejdřív jako svobodný s partou, pak v páru s mou budoucí manželkou, dnes společně se synkem. A to původní jádro party jezdí pořád s námi pod hlavičkou námi založené teoretické organizace Asociace českých pečbuřtů .

Myslím, že jedním z nejvydařenějších dokumentů o trampingu byl dokument z cyklu Ta naše povaha česká, díl Už tichnou Bílé skály, který řešil aktuální situaci. Historie trampingu je ale zajímavá (pro trampy zcela jistě), tak bych seriál Zvláštní znamení touha šmahem nezavrhoval. Jen jsem od toho čekal něco trochu jiného. Ale takových nesplněných očekávání už bylo ...

Dnes už minulost Ale nostalgie na mě kápla.

Mimochodem, teskne hucuci Niagara byla pase uz za meho mladi, my mivali spis noc beze snu a v patach ostry hochy z patroly.

Máte pravdu. Hučící Niagara byla píseň mého otce - a tomu by letos bylo 118 let.

Tak nějak by se hodil citát z Babičky - dávno, dávno tomu, co jsem hleděla do té milé, mírné tváře ... atd. To už se nevrátí, stejně jako Porta s 30 000 návštěvníky či táboráky s programem na osadách. Prostě "čas oponou trhnul" - bylo to překrásné a bylo toho dost, abych citátem i zakončila.

mě to pořád trochu chybí....ale vím, že opakovat minulost nelze. Škoda

No jsem opravdu zvědaví. Ale když jsem se před půl rokem na trampských ezinech dočetl, že se to natáčí a jaká skvadra tam vystupuje, tak jsem jen sprásknul ruce. K čemu je seriál ve stylu "pár zasloužilejch trampů v důchodu teskně štká o tom, co bylo a už nebude"?

Byla to šance jak ukázat mladé lidi a mladé rodiče s dětmi kteří stále jezdí. A není jich zase tak málo. Vysvětlit proč jezdí. Že díky tomu kam (turistkou příliš nezasažená místa), kdy (když už vyhlášené turistické destinace, tak většinou na jaře, na podzim a zejména v zimě) a s kým (často lidi s diametrálně odlišným sociálním statusem, kteří by se jinak těžko dali dohromady) jezdí, mají plno zážitků, které klasický turista (paďour) nikdy nezíská. Poukázat na potíže (spory s ochranáři a archeology, absence zákonem o ochraně přírody předpokládaných oficiálních tábořišť, neexistence legální možnosti rozdělávání ohně ve volné přírodě za určitých podmínek, neustálá redukce dopravní obslužnosti v oblastech přírodních rezervací, která je stále častěji nutí vyměnit vlak a autobus za auto) a nabídnout možná, pro všechny strany akceptovatelná řešení některých z nich.

Tato možnost byla ale zřejmě v této serii hrubě nevyužita. Uvidíme.

Pokud tomu tak opravdu je, pak doufám, že po seriálu "Příběhy z muzea vyhynulých rarit" třeba příští rok ČT přistoupí k mnohem smysluplnější a divácky zajímavější serii "Proč jezdím a budu jezdit na vandry a proč vy by jste měli taky" :-)

Když jsem jezdila v pátek z intru domů vlakem a vidívala jsem tam ty čundráky - rozuměj trampy, byli podstatně mladší, než ti na fotkách.....

Inu, starneme.