Milá paní Drápelová,
já bych Vás už snad radši přejmenoval na "Drápalovou", protože by to Vašemu zvláštnímu naturelu sedělo o trochu víc. Kdyby to bylo na mně, tak bych Vám asi přístup na divadelní premiéry nejspíš zakázal, protože tu píšete recenzi, takzvaně objektivní, ve skutečnosti velice subjektivní a řekl bych až zaujatou. Z jakých důvodů taková je, do toho nevidím, ale nelíbí se mi záměrné zkreslování některých dojmů, které divák z představení má. Já jsem na té premiéře byl taky a připadá mi, že jsme byli každý na jiném představení.
Já byl na představení, které bylo zábavné, poetické i dojemné. Diváci, mezi kterými bylo mimochodem nemálo dětí, byli podle mého dojmu nadšeni a děti očividně doslova připoutáni k magické scéně a pohádkovému ději. Cirkusová stylizace dodala naopak dílu daleko více zábavnosti a přístupnosti i širšímu (neopernímu) publiku - mimo jiné jste například vůbec nezmínila naprosto ojedinělé cirkusové vystoupení kočovné divadelní skupiny (z Jeníčka a Mařenky) před Státní operou vedle magistrály k úžasu diváků, kolemjdoucích i kolemjedoucích. Samotná opera, o sobě více než 100 let stará, získala cirkusovým aranžmá osvěžující vzhled při zachování těch nejlepších tradic českých kočovných divadelních společností. Scény kouzelného lesa jsou nezapomenutelné z hlediska své poetičnosti i magičnosti. "Lesní scénografie", střídání atmosfér přírody, od temných po jasné, různorodá zvířata, andělé i další lesní bytosti všeho druhu, nemají v současné divadelní scénografii konkurenci. Navíc prolínání práce loutek s živými pěvci působí velmi inovativně. Text je v češtině a na rozdíl od většiny oper mu je i docela rozumět. Hudební úrovni zřejmě rozumíte lépe než nový ředitel opery Martin Leginus, nicméně mně se ze zcela laického a neodborného pohledu jeho práce líbila a s úžasem jsem jí naslouchal. Celek je potěchou pro oko i pro ucho. Je krásný a dojemný, ale je spíše určen dětem a dospělým s duší dítěte. Obávám se, že mezi ně už dávno nepatříte.
