Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

RECENZE: Národní láká děti na perníček. Mělo přidat víc koření a medu

Operou Jeníček a Mařenka alias Perníková chaloupka se první česká scéna rozhodla přitáhnout dětské publikum. To je v dnešní době nelehký úkol a nejspíš proto povolala jako režiséra Matěje Formana v přesvědčení, že dodá poetiku a úsměv.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R83a37d84i83m 17K73r81a19t90o71c90h17v44i88l 6153204258

Milá paní Drápelová,

     já bych Vás už snad radši přejmenoval na "Drápalovou", protože by to Vašemu zvláštnímu naturelu sedělo o trochu víc. Kdyby to bylo na mně, tak bych Vám asi přístup na divadelní premiéry nejspíš zakázal, protože tu píšete recenzi, takzvaně objektivní, ve skutečnosti velice subjektivní a řekl bych až zaujatou. Z jakých důvodů taková je, do toho nevidím, ale nelíbí se mi záměrné zkreslování některých dojmů, které divák z představení má. Já jsem na té premiéře byl taky a připadá mi, že jsme byli každý na jiném představení. 

     Já byl na představení, které bylo zábavné, poetické i dojemné. Diváci, mezi kterými bylo mimochodem nemálo dětí, byli podle mého dojmu nadšeni a děti očividně doslova připoutáni k magické scéně a pohádkovému ději. Cirkusová stylizace dodala naopak dílu daleko více zábavnosti a přístupnosti i širšímu (neopernímu) publiku - mimo jiné jste například vůbec nezmínila naprosto ojedinělé cirkusové vystoupení kočovné divadelní skupiny (z Jeníčka a Mařenky) před Státní operou vedle magistrály k úžasu diváků, kolemjdoucích i kolemjedoucích. Samotná opera, o sobě více než 100 let stará, získala cirkusovým aranžmá osvěžující vzhled při zachování těch nejlepších tradic českých kočovných divadelních společností. Scény kouzelného lesa jsou nezapomenutelné z hlediska své poetičnosti i magičnosti. "Lesní scénografie", střídání atmosfér přírody, od temných po jasné, různorodá zvířata, andělé i další lesní bytosti všeho druhu, nemají v současné divadelní scénografii konkurenci. Navíc prolínání práce loutek s živými pěvci působí velmi inovativně. Text je v češtině a na rozdíl od většiny oper mu je i docela rozumět. Hudební úrovni zřejmě rozumíte lépe než nový ředitel opery Martin Leginus, nicméně mně se ze zcela laického a neodborného pohledu jeho práce líbila a s úžasem jsem jí naslouchal. Celek je potěchou pro oko i pro ucho. Je krásný a dojemný, ale je spíše určen dětem a dospělým s duší dítěte. Obávám se, že mezi ně už dávno nepatříte.

+2/0
25.4.2015 15:16

P22a29v46e53l 40S44t57e49r57b81a 8166126575257

Můj krátký subjektivní názor po návštěvě premiéry je:

Pěkně obrazově zpracovaná opera, v níž hudba byla tak nějak navíc.. Ale za to určitě nemohl režisér, ale spíše autor hudby..

0/0
5.5.2015 15:07

J30i92n54d34ř39i54c54h 24H95r53a51d78e81c35k40ý 6475339532572

ptá se feťák feťáka: "kam se ženeš?" 

"do divadla. v národním prej dávaj perník!"

0/0
25.4.2015 10:56

H84e93l53e44n64a 59P37a42r67d85u17b97s17k67á 1179692341801

Rozumím tomu tak, že Jeníček je žena?:-/

0/0
24.4.2015 16:06
Foto

M35a53r81t53i97n 33F92a12l60t61ý31n 9191196574618

A Vy jste to nepoznala z fotografie? ;-)

Opera chce být zřejmě genderově vyvážená: proto je Jeníček žena a Ježibaba muž. ;-D

Jen houšť takových uměleckých paskvilů! Chtěli jste svobodu, chrastili jste vy či vaši rodičové klíčema. tak si to užijte i v kultuře... ;-D

0/−4
24.4.2015 17:09

J54a72n 30M75l58e89t 9736128220

Tak zcela jistě by bylo lepší, kdyby Ježibaba byla soudružka a Mařenka svazačka, nebo ještě lépe - komsomolka...

Zdrástvuj tavaryšč!

+1/−1
25.4.2015 9:30

J86i37n88d54ř43i21c74h 64H15r66a97d98e74c41k95ý 6305509622982

no, možná by to bylo novátorštější než tahle verze

0/0
25.4.2015 11:01

M46i62l93a85n 93J75a89n60č51o 6695653697430

Proč je Jeníček zpíván zpěvačkou, tedy ženou? ProtožeEngelbert Humperinck zkomponoval tuto postavu pro mezzosoprán, tedy proobsazení ženou, zpěvačkou, která hraje a zpívá kluka, tedy Jeníčka. Dejte si dovyhledávače Hänsel und Gretel Gruberova Fassbender 

V operním světě existuje něco, čemu se říká "kalhotkové role". Jsouto „klučičí“ a chlapecké role a mužské role (barokní opera), které skladatelzkomponoval pro zpívání ženami; altistkami, mezzosopranistkami a sopranistkami.V Mozartově Figarově svatbě je to Cherubíno (mezzosoprán), v R. StraussověRůžovém Kavalírovy je to Oktavián (ten, zpívány mezzosopranistkou, se navícpřevléká za služku Mariandel), v operetě J. Strausse Netopýr vystupuje princOrlovský obsazovaný mezzosopranistkou, ve Verdiho Maškarním plesu zpívá pážeOskara sopranistka. V Jánáčkově opeře z Mrtvého domu zpívá mladého TataraAljeju mezzosopranistka, v Její pastorkyni pasáka Jana sopranistka aopomenout nelze ani níže připomenutého lišáka Zlatohřbítka z Lišky Bystroušky.Ve Wagnerově Rienzim  zpívá Adriana, syna S. Colonny altistka. A pokudbychom vstoupili do barokní opery, příkladů, kdy roli muže zpívá žena, bychomnašli nesčetně.

Situace v ČR po listopadu 89 se nijak nepodílela navzniku kalhotkových rolí; ani jeden z výše uvedených skladatelů se jínedožil.

+3/0
25.4.2015 18:09

M59i62r79o40s34l55a17v 37Z74i36k11m37u60n40d 7179803264873

No a, Lišák v opeře Liška Bystrouška je taky ženská role pro sopranistku ...

+1/0
25.4.2015 12:28





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.