- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Marie Kubátová, autorka námětu Krkonošských pohádek, zemřela loni. Tady je moc pěkný rozhovor z Reflexu. Její mamka byla folkloristka a spisovatelka a je autorkou Gabry a Málinky. (Což je původně pokus o Babičku 2 podle Boženy Němcové.)
Popisovány jsou příběhy holčiček řídícího učitele Jana Taubera. Tady zlobivá Gabriela Tauberová a vzorná Amálie Tauberová (sama spisovatelka).
Mám tedy konspirační teorii. Předobrazem "podnikavého a zábavného" Trautenberka byla ve skutečnosti populární teta Gabra Tauberová a je dnes po ní pojmenovaná základní škola.
"Díky jejím poudačkám víme, že Kerkonošáci kalcovali, po chalupách se vařila vopichouka a život je i neni daremnej."
"Když přišel děda do lékárny a řekl: "Mám náramný škroukání, doktor poudal, jak užívat, ale makovice to nebrala, dejte mi něco narychlo, ať můžu do hospody, čloujek by z tý samoty v posteli voněměl", bylo to, jako by básník promluvil."
A jinak klasika. Sudety, válka, odsun českých Němců. "Mně tehdejší obraz Karlových Varů z duše nezmizel. Já si je nepamatuju jako světové lázně, v mých vzpomínkách zůstaly vroucím kotlem nenávisti, henleinovským burácivým vřídlem."
Myslím, že se o bolševikovi dohadujeme trochu nepřesně. Krakonoš z Krakonošských pohádek je čirá česká "holubičí" ideologie vyhrocená historií Sudet. Nevím zda jsme tímto dosáhli lepší vizitky? Protože nejde ani tak o pokřivené vidění světa komunisty, ale o samotné Čechy a jejich pokřivené vidění světa. Popravdě, vylhaný laskavý Krakonoš je mi příjemnější, než pravdivější zlý skřet. Vypovídá to o nás vcelku pěkně i když je to lež jako věž.
"Josef Spilka ve své knížce Náš Krakonoš rozlišuje našeho, českého, dobrého Krakonoše od zlého německého Rýbrcoula. To je postoj typický pro poválečné myšlení; ostatně cosi podobného se děje či dělo i na severních svazích Krkonoš. Místo Němců na nich zaujali po roce 1945 Poláci a polští autoři začali velmi pilně pracovat na obrazu Krakonoše (v polštině Rzepiór či Liczyrzepa) jakožto bytosti polského původu. Ale Slezsko bylo polské do roku 1335, pak připadlo Českému království; Marie Terezie postoupila Slezsko Prusku, roku 1918 připadlo Polsku, ale žilo tam dál německé obyvatelstvo až do roku 1945, kdy byla stanovena německo-polská hranice na Odře a Nise. Zkrátka složité dějiny střední Evropy jsou tu velmi čitelné."
Krakonoš je postava představující zlo. Zlomyslný skřet. To jsou mi věci...
"Zlý a nebezpečný Krakonoš, drsný a se zvraty v jednání, dominuje v pojetí obyvatel Krkonoš, ten mírný a spravedlivý v chápání lidí v podhůří." Tedy, zlý je fakticky německý, hodný "vládce hor" je český. Aneb chudí horalové Němci, lépe si s úsměvem žijící Češi. ;-)
"Je dobrý nebo nedobrý? Chválíme-li ho pro jeho dobrotu, máme pravdu a nemáme pravdu. To teprve mnohem později, zejména tehdy, když vyprávění o něm směřovala už výhradně k dětem, vystupuje jednoznačně v příznivém světle: straní ukřivděným, hájí spravedlnost, pomáhá ubožákům, zahání zlou nemoc. Skoro se zapomíná, jak uměl být náladový, jak si tropil z lidí šprýmy, neprávem je trestal, ba i připravil o život."
"Jak se Krakonoš nešťastně zamiloval, příběh o tom, jak Krakonoš získal jméno Rübezahl / Rýbrcoul. Mladý Krakonoš se zamiloval do lidské bytosti, do princezny Emy, unesl ji do své podzemní říše, ale Emě tam bylo smutno. Proto jí přinesl řepy, které kouzelnou hůlkou proměnila v své přátele. Ale ti brzy začali stárnout, protože řepy vadly. Další řepy už Krakonoš na zemi nenašel, protože už bylo po sklizni, a tak si obstaral semeno a vypěstoval celé pole řep. Ema si z nich vyčarovala posla – straku, kterou poslala se vzkazem k svému ženichovi Ratiborovi, kde na ni má čekat. Pak požádala Krakonoše, aby počítal řepy, pod záminkou, že chce vědět, kolik bude hostů na svatbě. Zatímco počítal, uprchla na koni vyčarovaném z řepy. Odtud Řepočet – Rühbenzaler – Rühbezahl – Rýbrcoul."
Podrobný text Evy Machkové "Nic nalhaného, máloco pravda" je od strany 38. Krkonošské pohádky bere jako součást turistické reklamy a šikovné TV propagace a původní námět označuje pro děti nudný a vlastně pro ně nevhodný. ;-D
Krakonoš je postava představující zlo. Zlomyslný skřet. To jsou mi věci...
"Zlýa nebezpečný Krakonoš, drsný a sezvraty v jednání, dominujev pojetí obyvatel Krkonoš, ten mírnýa spravedlivý v chápání lidí v podhůří." Tedy, zlý je fakticky německý, hodný "vládce hor" je český. Aneb chudí horalové Němci, lépe si s úsměvem žijící Češi.
"Je dobrý nebo nedobrý? Chválíme-liho pro jeho dobrotu, máme pravdua nemáme pravdu. To teprve mnohempozději, zejména tehdy, když vyprávění o něm směřovala už výhradněk dětem, vystupuje jednoznačně v příznivém světle: straní ukřivděným, hájíspravedlnost, pomáhá ubožákům, zahánízlou nemoc. Skoro se zapomíná,jak uměl být náladový, jak si tropilz lidí šprýmy, neprávem je trestal, bai připravil o život."
"Jakse Krakonoš nešťastně zamiloval, příběh o tom, jak Krakonošzískal jméno Rübezahl / Rýbrcoul. Mladý Krakonošse zamiloval do lidské bytosti, doprincezny Emy, unesl ji do své podzemníříše, ale Emě tam bylo smutno.Proto jí přinesl řepy, které kouzelnouhůlkou proměnila v své přátele. Aleti brzy začali stárnout, protože řepyvadly. Další řepy už Krakonoš na zeminenašel, protože už bylo po sklizni,a tak si obstaral semeno a vypěstovalcelé pole řep. Ema si z nich vyčarovalaposla – straku, kterou poslalase vzkazem k svému ženichovi Ratiborovi,kde na ni má čekat. Pak požádala Krakonoše, aby počítal řepy,pod záminkou, že chce vědět, kolikbude hostů na svatbě. Zatímco počítal, uprchla na koni vyčarovanémz řepy. Odtud Řepočet – Rühbenzaler– Rühbezahl – Rýbrcoul."
Podrobný text Evy Machkové "Nic nalhaného, máloco pravda" je od strany 38. Krkonošské pohádky bere jako součást turistické reklamy a šikovné TV propagace a původní námět označuje pro děti nudný a vlastně pro ně nevhodný.
Výborně, iDNES a pdf... Zkusím to opravit. Omlouvám se.
Tyto pohadky jsou prikladem, ze bezbrehe podnikani prinasi negativni extrenality
Fakt jsem šťastnej... Konečně uvidí pracující třída Trautenberka, sudeťáka, vykořisťovatele, vesnického boháče a nepřítele pracujícího všeholidu v tom správném ideologicky ostrém podání...
kdyby se Trautenberk jmenoval třeba Jakunin nebo Naryškin a měl silný ruský přízvuk (třeba jako Čekov ve Star Treku), tak by ta pohádka víc odpovídala současnosti, ale to by zase řvali fašouni, komouši a ostatní kremrole
Inu - možná někdo vidí bílé myši, jiný bílé králíky.
a vycpanou sojku nahradí počítačovou ....
Hubo, kanče, tajnej... nebo tak nějak.