Drápelová kouknou, jdou si drápat o něčem jiném. Třeba o tom, jak se vám vaří dle receptů Ládi Hrušky, tomu možná rozuměj. Také doporučuji si doma i v kanceláři pořádně vyvětrat, maj tam husto a zapšklo.

Takový vymaštěný ku*vy patří pod zámek!!! Příště si nezapomeň vyndat hlavu z prd*le, aby si taky něco viděla a slyšela... 

Obsah je v pohode, ale ta forma je uboha. :/

Ještě dodám, že onen nespecifikovaný sbor byl Kodály z Maďarska

Asi tak paní redaktorko.My,co jsme celý koncert sledovali,máme jiný názor.

Byla jsem na koncertě loni, letos a chystáme se i do Verony. Loni jsme koupili lístky na poslední chvíli, měli nejhorší místa, orchestr jsme viděli jako mravence a promítaný text ani s brýlemi nepřečetli. Přesto to mělo své kouzlo, ten pocit být na jednom místě jako Pan umělec, Pan Morricone, slyšet jeho hudbu živě! Paní Drápelová šla na koncert zjevně z donucení, jinak si neumím představit takto zahořklý text.

Letos jsme si rádi připlatili a seděli kousek od pódia, mile potěšeni, že se hudebníci promítají i na obrazovky. Ani z předních sedadel nevidíte to, jak si všichni na pódiu užívali, ty ladné pohyby rukou, výrazy.

Glosu paní Drápelové bych ocenila tak na 30%. Chápu, že pokud je někdo kritikem, tak musí za každou cenu zkritizovat, co jde, ale tohle vážně přehnala. Jistěže Obecní dům, kde jsem mimochodem před pár lety rovněž na koncertu Ennia Morriconeho byla, je pro konání tohoto typu koncertu důstojnější a mistra vidíte zblízka a ne jako "postavičku velikosti zápalky", na druhou stranu by se sem dostalo pár stovek nejrychlejších diváků a ty tisícovky diváků, které byly v O2 Aréně, by prostě měly smůlu. Mě se nejvíce líbil koncert Morriconeho v Aréně v italské Veroně, což je prostor ještě větší než pražská Aréna, ale venkovní koncert má své kouzlo. Nevím, jaký obrazový doprovod paní redaktorce chyběl (snad ukázky z filmů?), a nechápu, proč by měl být koncert opatřen průvodní text filmového znalce, předpokládám, že ani na jiných koncertech žádné průvodní texty nejsou, ale možná se mýlím, na rozdíl od paní redaktorky já nejsem odborník. Ale vím, co se mi líbí, a to je hudba Ennia Morriconeho. A podle ohlasů na tuto glosu vidím, že nejsem sama, komu se navzdory kritice koncert líbil.

Paní Drápelová je komický příklad toho, že má sice vysokoškolské vzdělání ze žurnalistiky, ale je hloupá až kam vidí. 

     To, že jsem viděl postavičku velikosti zápalky mě nepřekvapilo, vždyť je to hokejová aréna, přišel jsem tam přece za hudbou. Tu jsem dostal. Kdybych chtěl vidět pana Morriconeho z metru, koupím si lístek do první řady. Mě stačilo vnímat jeho geniální hudbu.

     Dále nerozumím tomu, co paní Dr. myslí tím, že v některých melodiích je více rutiny? Má snad paní Dr. hudební vzdělání nebo dokonce celý život komponuje jako pan Morricone?

     Dále: Melodie bez vazby s obrazem, to je další pyramidální plivanec na pana Morriconeho, kterému nesahá ani po kotníky. Toto byl koncert, ne promítání v kině. 

     Poslední blok věnovaný filmu Mise (The Mission), což je také jediný správný překlad, nikoli Misie (The Missions), jak píše paní Dr. byl přídavek pana Morriconeho po vytleskání, takže v programu být nemohl.

     Podle toho, co paní Drápalová, a myslím drápalová, nikoli drápelová, sesmolila v tomto článku to vypadá, že na tom koncertu vůbec ani nebyla.

Doporučuji redakci idnes, aby spolupráci s touto kritičkou klasické hudby, které evidentně nerozumí, ukončila.

Malý bonus na závěr. "Legendární Morricone se loučil koncertem v bombastickém stylu." To si naprosto odporuje s tím, co paní Dr. napsala.

Správně je Misie, nikoli Mise.

65% :-( tak to opravdu děvče trochu přehnalo! Koncert byl naprosto parádní a proto dávám 100%!!! Klobouk dolů před mistrem a dokonce jsem musel třikrát trochu osušit očka, pač mě to dojalo.

Z 65% jsem naprosto v šoku. Nevím, kdo by, ve vážné hudbě, podle vás měl dostat víc -  65% je naprostá ubohost. Nebo si snad myslíte, že to, že "....většina diváků stejně místo živé legendy viděla jen postavičku velikosti zápalky kdesi daleko a hluboko..." nějak snížilo kvalitu hudby nebo génia pana Morriconeho? Ať jsem pana Morriconeho viděla jakkoli malého a z jakékoli dálky, nic mi to neubralo na neopakovatelném zážitku, vidět jej na vlastní oči dirigovat jeho vlastní skladby. A další perla z glosy: "...jak se vršila jedna melodie za druhou, navícbez vazby s obrazem..." milá dámo, toto byl koncert, nikoli filmové představení! Příště na takové výjimečné události, prosím, posílejte někoho více erudovaného a ne amatéra, který o tématu nemá ani páru a sepíše pár řádku jen aby měl splněno.

Dekuji PANE Moriccone byl to zivotni zazitek. Kritik je clovek, ktery presne vi, jak by zahral, zazpival, nakreslil ... pokud by to umel. Bylo by fajn pokud by na takove akce idnes.cz dokazala poslal redaktora, ktery dokaze ostatnim dustojne zprostredkovat nevsedni zazitek a ne umasteneho zakomplexovane pisalka jehoz nejvetsi starosti je raut a najit nejakou chybu. Dekuji Ennio bylo mi cti smet Vas poslouchat.