Diskuze

RECENZE: Aretha Franklin i Annie Lennox zpívají s vášní. Až srdce usedá

Dvě ženy dvou generací. Dva hlasy náležející jiné scéně. A přesto se nyní v lecčems sešly. Aretha Franklin a Annie Lennox natočily nezávisle na sobě alba coververzí slavných písniček.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Já to narozdíl od kritika vůbec nepochopil. Především Franklin - co tím chtěla říct? Že pořád stačí na moderní dobu? Najednou to není vůbec ona, Nothing Compares 2 U je příšerný nesmysl nijak nesouvisející s originálem, popové hitůvky jako I Will Survive nebo You Keep Me Hangin On jsou ještě trapnější než v originále, snad jen předělávka Adele je celkem zajímavá, ale otázka zůstává - proč dělat předělávky, když v nich není žádný niterný a autentický feeling jako třeba u Cashe a jeho Hurt? Lennox zpívá pořád skvěle, ale proč znovu interpretovat krásně něco, co už bylo snad stokrát nazpíváno krásně předtím a tohle není lepší ani horší?

5 0
možnosti
Foto

K20a32r29e67l 80M54á80d25l60e

8. 11. 2014 14:20

Napsal jste to dobře, dávám plus. Oblast džezu je mi velice vzdálená, takže nebudu konzumovat ani vzorky, ale obecně naprosto souhlasím s tím, že u většiny "coverů" a "tribute" naprosto postrádám smysl, proč byly natočeny. Čest několika málo výjimkám, z nichž se mi teď narychlo vybaví katapulťácké Stovky hotelů kongeniálně předělané Mňágou.

0 0
možnosti