Stačilo zajet na pivo do Karlína a vidět na vlastní oči...

já jsem rád, uvidím aspoň v klidu fotbal i tohle

Nejdůležitější jsou paterčata. Docela by mne zajímalo, koho napadlo tímto zaplevelovat tv, kterou si ze zákona musíme platit :-/

Já vím, že komedie pracují s nadsázkou, ale jen tak pro přesnost - ve skutečnosti nebylo možné, aby Chartu 77 podepsal jen tak někdo v hospodě v opilosti a pak se "nestačil divit". To si chartisté docela hlídali a měli přesné instrukce o formálních náležitostech co a jak. Například se to potom ještě ověřovalo po několika dnech a ke zveřejnění docházelo až po určitém časovém úseku. Myslím, že jako charista bych o tom mohl něco vědět...

To je zajímavý postřeh. Je to logické a asi- i když je to komedie-by ten film neměl stát na tak nesmyslné pointě, že.. Jinak- to že jsem nepodepsal Chartu, jsem si dlouho vyčítal. Ne že bych z toho chtěl později těžit, ale.. nenašel jsem odvahu, prostě..

No dobrá..Ale já si pořád říkám "Díkybohu za ČT", když tak občas sleduji zprávy a to, co vysílají jinde-hlavně na Nově je to tragédie, desáté reprízy průměrných filmů, o úrovni zpráv ani nemá smysl se rozepisovat.. Naopak, takové programy, jakými jsou ČT 2, nebo ČT Art zase není tak běžné někde po Evropě najít. To považuji za jeden z plusů (nemnoha) života tady..

Ale ČT1 se nějakým podivným způsobem začíná podobat soukromým stanicím. A to je jen ke škodě. Program BBV se stal jen pouhým paskvilem, ještě k tomu proloženým reklamou. Ani besedy paní Jílkové nejsou téměř žádným přínosem, ona se totiž vždy snaží o to, aby byla středem pozornosti a některé její zásahy do debaty jsou nevkusné a nevhodné.Jistě sledovanost takovýchto relací nebudou mít stoupající tendenci. Škoda.

V roce 1989 jsem byl na vojně. U útvaru byl voják z povolání, který chtěl odejít z armády, aby mohl se svým otcem podnikat (komunisté začali povolovat malé živnosti). Protože ho z vojny nechtěli pustit, podepsal Několik vět, aby ho vyhodili. Než se ale všechno stačilo projednat, přišel 17. listopad a voják ze sebe mohl dělat hrdinu - chtěli ho povýšit a dávat za příklad. On ale pořád opakoval, že chce odejít z armády a podnikat.

Trapáci 

Ono je to trošku vedle, ale ze života. Od poloviny října 1989 jsem chodila na rehabilitaci (Bratislava, Železniční poliklinika)i, byla tam velmi schopná masérka, absolvovala jsem mnoho dalších procedur, ale ona byla opravdu šikovná. Přišla jsem na další masáž, řekli mi, že 15. listopadu emigrovala se svým synem. Mohla chvíli počkat....

Naopak, utekla v pravý čas, pak by už azyl nedostala

V ČT někdo myslí. To je příjemné zjištění.