No, hlavně byly emoce tentokrát na mé straně. Držela jsem mu palce, aby to "dal". Chápu, že to musí být pro pěvce světového formátu opravdová životní tragédie, ale jeho hlasová krize je u něj stále patrná. Včera se mu zkrátka nedařilo. Koncert byl přidušený a do lóží občas nebyl Villazón slyšet. A to se může na pódiu rozdat, jako ostatně on vždy.... Jeho hlas zněl sice tak procítěně, ale měkce až nemocně a zpočátku se těžko rozezpívával. Velmi často ho nebylo přes orchestr slyšet, i když zpíval naplno. Jeho magický, ale zároveň tak křehký hlas se celý ještě umenšil. Byli jsme z toho dost rozpačití a zaražení, pamatujeme jej zkrátka v jiné kondici. Byla to naše chyba, neměli jsme tam chodit, zářná léta jeho kariéry 2004 - 2009  

se již nevrátí, připadali jsem si tam jako na charitativním koncertu, přes veškerý aplaus a potlesk. Přeji Rollandu Villazónovi mnoho sil a hlavně zdraví při jeho další umělecké kariéře. Na něm se právě ukazuje, jak může být osud operní superhvězdy vrtkavý.

Právě v emocích je tento pěvec  silný. A Mozart je  tomu naopak velmi vstřícná hudba.