Naprostá stupidita ideologie nomenklatury je vidět velmi jasně na hudbě,poezii,výtvarném umění undergroundu,kterou tupě pronásledovala. I v Polsku ,Maďarsku a vůbec v Jugoslávii  se tyto věci netěšily takové pozornosti ideologických strážců a dostávaly se k lidem  i oficiální cestou. Inu tesil byla podivná tkanina.Vrůstala i do kůže. Dnes je vše dovoleno,ale underground nikoho nezajímá,protože nikoho už nezajímá nic.