no budu teď asi hodně peskován, ale dnešní éra dětí taky není o moc slavná. Mnoho jich neumí navazovat sociální kontakty a jedinou pseudospojnicí s ostatníma jsou sociální sítě. Když si vzpomenu, jak jsem jako dítě fungoval a co mají dnes a jak fungují, je určitě normalizační éra hezčím dětstvím, byť z pohledu dítěte to tak asi nebude.

S tím lze souhlasit, nicméně to není zásluha socialistické éry. Souvisí to s rozvojem technologií a komunikace obecně. 

.

A nakonec je to jen o rodičích, k čemu vedou své děti a jaké hodnoty budou jejich děti vyznávat. I dnes v éře posedlosti internetem, facebooku, mobilních komunikací atd. jsou spousty dětí, které jdou raději do lesa nebo sportovat s kamarády.

režimu teče do bot tak se stébla chytá. Aktivisté kulturní fronty se snaží udělat dojem, ve skutečnosti však vyprávějí báchorky a podstatné věci s dneškem nesrovnávají

no dědečkové  jim to doma vysvětlí jak to bylo , protože dneska na děti rodiče nemají čas protože se mají moc dobře a práce je baví 12 hodinové směny jsou super dřív osmihodinový to byla otrava ještě celý odpoledne volna a mít čas na rodinu-))))))))))))))))))))))))

Jojo a ještě se dřív v tý práci nemuselo pracovat a když se Ti tam něco líbilo, tak sis' to vzal domů, jó to byly časy...

Kdo jsou ti, kdo takový film odsuzují? Bývalí komunističtí prominenti, mládežníci, kteří tu dobu nezažili nebo lidé s krátkou pamětí? Chcete o té době mlčet nebo svým dětem tvrdit, že se tehdy žilo krásně a nikomu nic nechybělo?

.

Já mám na konec 70. let a 80. léta hezké vzpomínky, protože jsem byl dítě, zároveň si ale pamatuju spoustu věcí, které zpětně hodnotím jako smutné, až děsivé. Třeba jak jsme slintali nad 2 roky starým katalogem Quelle a nechápali, co všechno se v tom západním Německu prodává a jak je to barevné. Jak jsem se radoval, když mi rodiní známí (emigranti žijící v Mnichově) při návštěvách v ČSSR přivezli tu obnošené džíny po svých dětech, tu čokoládu nebo Haribo medvídky. Jak si moje starší sestra tajně někde na burze kupovala omšelé a několik let staré časopisy Bravo v Němčině kvůli obrázkům hudebních skupin. Jak nám máma o vánocích po vystání několikahodinové fronty kupovala pomeranče, které se nedaly oloupat a nakonec pomalu ani jíst. Jak mi táta snad dva roky neúspěšně sháněl BMX (tehdejší chloubu z Velamosu - kolo) a neznal nikoho, koho by podplatil. Jak jsme jako mladí atleti nevěřili historkám, že v západním Německu mají tartanový ovál u každé vesnické školy (v celém ČSSR bylo před rokem 89 jen 5 tartanových stadionů, jinak se běhalo na škváře).

.

Tohle všechno je celkem úsměvné, ale taky si pamatuji, jak si rodiče o politických tématech šeptali, aby je neslyšeli sousedi. Jak jsme jako 4členná rodina bydleli 15 let v 1+1o velikosti 36m a přes pravidelné žadonění rodičů na Lidovém Bytovém Družstvu jsme na větší byt neměli nárok.  Nebo jak babičce pohlednici od mojí sestry z pionýrského tábora doručili místo pošťačky VB. Babička totiž bydlela v Gottwaldově ulici a sestra žertem napsala Kotvaldova ul. (tehdy byli idolem dívčích srdcí Kotvald a Hložek). Sestru kvůli tomu nevzali na zdrávku, musela na "učňák" a studovat potom mohla až po revoluci.

. Tohle všechno a ještě víc já si pamatuji a nevidím důvod, proč bych to svým dětem měl tajit.

Tomu pohledu snad nevěříte ani vy

Já teda nevím jak to chodilo ve školce. Školek bylo málo a dětí hodně. Takže mně byla jako dítěti politicky nespolehlivých rodičů zapovězena. Co vím ale od mých pozdějších spolužáků, tak mnohým se tam líbilo, protože si v podstatě celý den jen hráli, ať už uvnitř, nebo na zahradě... Jediné co některým vadilo bylo spaní po "o". O nějakých mávátkách jsem nikdy od nich neslyšel.  Učitelce jsme pochopitelně říkali soudružko, což se rychle proměnilo v jednodušší souško. Nikoho ale nenapadlo učitelce říkat "paní učitelko", nepsala se padesátá léta.     Ta postavička mi připomíná sovětskou propagandu, kdy jeden rudoarmějec se svým samopalem zneškodní německou tankovou divizi.  Říkat jak to bylo je důležité. Ale ne takhle blbě.

jsem zvědavá na to, jestli někdy někdo něco natočí o době jak se žilo za Klause či Zemana a jakým způsobem to pojme

A jak se žilo?  Natočit husákovu dobu není zas takovej problém. Lidé se vesměs měli stejně. Tedy kromě těch úplně nahoře a těch úplně dole. Ale takových zas nebylo tolik. Dokonce i tapety měli vesměs všichni stejné. Dneska je to problém Jsou tady lidé velmi bohatí, velmi chudí a pak obrovská škála mezi. Jinak se žije dělníkovi ve Škodovce v MB, jinak bývalému horníkovi z Ostravy, jinak šikovnému instalatérovi, jinak matce samoživitelce.

Zavádějící, vždyť mnoho současných politiků se vyšplhalo díky KSČ nahoru na lukrativní posty a potom velmi rychle převlékli kabáty. Chcete příklady, nahlédněte do Parlamentu tam je těch zlatokopů je celá řada. Pokud jsem si stačil všimnout tak několik nesoudných lidí nadávalo na fronty na banány a že byli drahé jen pro zajímavost banány stály 17Kč dřív a za stejnou cenu se prodávají i dnes. Podle mého názoru je to nevyvážená informace která slouží ke rozeštvávání lidí a hlavně dětí které už nic jiného neznají. Ve škole se učí o Havlovi ale velikány literatury neznají a přitom Havel byl obyčejný pisálek a jeho hry vnímá naprostá většina jako brak a jen anální turisté je nemohou vynachválit.

Nejvice mi na Husakove dobe vadi to, ze jsem nemell mobil, pocitac a internet. A par dalsich elektronickych vychytavek, ale ted si nevzpominam jakych . . .

Vazne deti za komunistu hodne trpeli. Takova svacina zdarma, to bylo utrpeni. A co sesity a pomucky do skol? Taky zdarma, ze jsem to vubec prezil.

Kde jste tu svačinu zdarma dostal? Pro vás možná byla zadarmo, ale rodiče ji museli zaplatit.

A bude taky loutka vyprávět co všechno se rozkradlo po revoluci?

To jiste ne. Stejne jako kolik detskych hrist se promenilo v parkoviste. Blbnout hlavy malim detem, v cem byli komunisti horsi?