Skvělé zprávy

Dal jsem si k vánocům Iommiho autobiografii Iron Man (my journey through heaven and hell with Black Sabbath) a mám toho chlápka stále radši. Paperbackové vydáné (které mi Ježich naježil) je navíc rozšířené oproti tvrdé vazbě o kapitoly, kde Tony píše o svém onemocnění, jak mu je blbě, kdo na něj ani v tak těžkých chílích nezapomněl (např. Brian May) atd. Je tam řada úsměvných kapitol (sice všechny krátké ale i tak) o jeho eskapádách s holkama, drogama atd. Mám ho nejradši s Diem a desky s Ozzym mě tak neberou, ale to je fuk. Jestli to Tony čteš, tak ti přeji brzké uzdravení.